11. dubna 2011

Síla vzdoru - Suzanne Collins

hunger games_sila vzdoru_s150
Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být.
Proti všem očekáváním přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo povstání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo…
Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká…

Snad jsem ještě nikdy nečetla knížku, která by mě tak strhla do děje. 
Na víkend jsem nic moc neplánovala, protože jsem byla donucena jet k babičce, kde se měla sejít polovina příbuzenstva. Rodina si teď asi o mě nic moc dobrého nemyslí, a když už si o mě něco myslí, tak že jsem nespolečenská, protože jsem skoro celou sobotu trávila s touto fantastickou knížkou v ruce. Abych to uvedla na pravou míru, většina lidí v naší rodině jsou barbaři a knihami opovrhují a označují je za zbytečné investice. Já zase opovrhuji takovýmahle lidmi. A tuhle knížku rozhodně za zbytečnou investici nepovažuji. Paní z knihkupectví mi poslala velmi nadšenou sms, že mi už konečně přišla, protože jsem se chodila ptát každé odpoledne a už mě musela mít plné zuby. 
Ale abych se vrátila k samotné knížce. Když to tak shrnu na pár pocitů, tak na začátku jsem byla tak trochu zmatená, protože kdo četla předchozí díly, tak ví, jak hrozně Vražedná pomsta skončila. Zmatenost vystřídal vztek, proti Kapitolu a těm všem hrůzám, které následovaly. Ke vzteku se někdy za polovinou přidal takový ten pocit, že nedokážete myslet na nic jiného pouze na příběh a hltáte každé slovo, které se vám mihne před očima. Zhruba po téhle části jsem knihu odložila a došla jsem si pro krabici s kapesníky, protože u mě vážně byly zapotřebí. Pak už jsem si ten kapesník jen držela u obličeje a s obrovským napětím jsem čekala, co si pro nás autorka připravila a kapesníky jsem si pro jistotu nechala až do závěru knihy. Ještě že jsem tak udělala. Poslední kapitolu jsem probrečela a někde na dolním okraji knihy, byste nalezli slzy, které utekly kapesníku. Poslední kapitola nebyla vůbec smutná jako ta předchozí kapesníková část, ale byl to prostě závěr celé knížky a když je knížka tak skvělá jako tahle, máte na krajíčku. Já jsem na krajíčku neměla, babička si totiž musí koupit novou krabici kapesníků.
Z toho, co jsem napsala, to vypadá, že je kniha nějaký slaďák, ale to rozhodně ne. Právě naopak. Četla jsem hodně knížek, které byly drsné takovým tím způsobem typu: střeva se rozletěla po celé místnosti atd., ale tahle kniha a celá série Hunger Games jsou drsné svým vlastním, originálním způsobem a to na mě udělalo obrovský dojem. 

0 komentářů:

Okomentovat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:


Autoři