11. května 2011

REVIEW - Život k sežrání

Život k sežráníAutor: Mikaël Ollivier
Originální název: La vie, en gros (Život, v podstatě)
Počet stran: 97
Nakladatelství (české): Baobab&GplusG S.r.o.
Datum vydání: 2010
Nakladatelství (francouzské): Thierry Magnier
Datum vydání: březen 2001


Anotace: 
Benjamin, pro všechny krátce Ben, žije s matkou na předměstí Paříže, chodí do gymnázia a je v pohodě. Vášnivě rád jí (sem tam i něco uvaří) a sní o tom, že se jednou stane majitelem hotelu na pobřeží v Bretani. Jen ostatní jsou trochu nervózní... Ben tloustne. Váží o dvacet-třicet kilo víc, než by měl, a svým vrstevníkům se příliš nepodobá. Nezbývá než nastartovat vůli, přečkat výsměch spolužáků a pokusit se zhubnout. Benjaminův příběh je trefným pohledem do pocitů dospívajícího. Knížka o hladu, pubertě a snech.

První věta: Jediný, co je na školní lékařský prohlídce prima, je, že se člověk uleje z hodiny.


Přečíst si tuhle knížku jsem opravdu na včerejšek neplánovala. Asi před třemi týdny bylo u nás v kulturáku scénické čtení právě téhle knížky a mě se to moc líbilo, takže jsem si jí došla hned půjčit. Chvíli mi ležela na hromádce a včera jsem měla nějakou divnou náladu a potřebovala jsem vypnout, a tak jsem popadla tuhle knížku.
La vie, en grosKnížka je psaná z pohledu středoškoláka Bena, který je "trochu" při těle. No dobře, trochu hodně, ale jemu to zas tak moc nevadí. Ale jednoho dne se prostě rozhodne, že zhubne. Má domluvenou schůzku s poradcem na hubnutí a už během pár týdnů jsou patrné výsledky. Nejenže Ben začíná hubnout, ale začíná se o něj zajímat třídní krasavice Claire. Jenže Ben najednou začne zase jíst a zase tloustne a Claire o něj přestává mít zájem. Ben nevnímá rady okolí a jí a jí a jí. Jenže pak mu konečně dojde, že mu to za to nestojí a znovu začne hubnout a nakonec se mu podaří získat i Claire.  
Můj názor:
Za prvé, jsem vůbec nevěděla, co mám očekávat od scénického čtení a za druhé, od knížky. Obojí mě příjemně překvapilo a zvedlo mi náladu až do vysokých plusových hodnot. 
Knížka se čte příjemně a lehce. Sama knížka je lehká, protože má jenom 97 stránek, což je docela málo, ale autorovi se tam vešlo opravdu všechno důležité. Příběh jde rovnou k věci a nezaobírá se žádným povídáním okolo, takže je knížka docela, jak bych to řekla, jednoduchá. To je to správné slovo. 


Moje hodnocení: 3/5 Pro mě tedy spíš takový oddechový příběh, ale udělal mi opravdu radost.

0 komentářů:

Okomentovat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:


Autoři