25. srpna 2011

Recenze - Les rukou a zubů


Autor: Carrie Ryanová
Série: Les rukou a zubů
Díl: první
Počet stran: 312
NakladatelstvíMladá fronta
Překlad: Alexandra Fraisová
Datum vydání: 31. března 2011
Anotace: Mary žije v uzavřené vesnici. Její svět se řídí prostými zákonitostmi: musí poslouchat pravidla církevního Sesterstva, nesmí se přibližovat k plotu, za kterým - v Lese zubů a rukou - žijí Nezasvěcení, kteří svým kousnutím promění člověka v chodící mrtvolu. Když Sesterstvo rozhodne, že se provdá za muže, kterého jí určili, Mary musí poslechnout, přestože se zamilovala do zraněného Travise. Pak ale Nezasvěcení proniknou do vesnice, a Mary v nastalém zmatku prchá společně s Travisem, svým snoubencem Harrym, kamarádkou Cass i bratrem Jedem a jeho ženou dál do zapovězeného lesa.Touží dostat se k vysněnému oceánu, dál za les a Nezasvěcené, do světa, který tam venku přece musí někde být.
První věta: Matka mi vyprávěla o oceánu.

Život je těžký. Zvlášť, když máte pořád za zadkem za plotem nečisté, kteří se neustále snaží dostat dovnitř, aby se na vás mohli vrhnout a udělat z vás jednoho z nich.

Kdysi dávno začal lidský organismus napadat virus, který z lidí vytvořil chodící mrtvoly. Stačí jediné kousnutí a virus se rozšíří po celém těle a přemění bezbranného člověka v nečistého.
Lidé se snažili před nimi ochránit, a tak vznikla Maryina vesnice, oddělena od nečistých a okolního světa vysokými ploty.

Ve vesnici jde o jediné – o přežití. Obyvatelé věří, že jsou posledními živými lidmi na zemi, a proto se snaží co nejvíce rozšířit populaci. Nikdo se nezajímá o lásku, tedy kromě Mary. Zamilovala se totiž do Travise a snažila se upoutat jeho pozornost. Když se její matka stala jednou z nečistých, zůstal jí pouze bratr Jed. Ten se jí ale zřekl. Nezbývá jí proto nic jiného, než přidat se k Sesterstvu. Žádná sestra nemá svůj vlastní život, jejím úkolem je starat se a ochraňovat vesnici.
Od toho ji ale má zachránit svatba s Harrym, s Travisovým bratrem. Jejich vesnice je ale napadena nečistými, a zrovna uprostřed svatebních rituálů. Přes všechny zmatky se Mary a jejím přátelům, a dokonce i jejímu bratrovi s jeho ženou, podaří utéct. Jenže, kam teď?

Obálka navozuje mírumilovné prostředí a čtenář je z ní tak příjemně naladěn, že mu ani název Les rukou a zubů a k tomu ještě podnázev Uteč, než tě les pohltí nepřijde nijak morbidní. Proč taky? Ještě pořád je pod vlivem uhrančivých očí krásné slečny na přebalu, který ovšem z knihy před čtením sundá, aby ho náhodou nějak neponičil, a aby ho mohla uchvátit nádherná zelená, která se pod tímto skvostem ukrývá. Potom nalistuje první stránku a v nadšení ho utvrdí úchvatné ornamenty, kterými je stránka ozdobena.
Dychtivě se začte… a bude velmi šokován.

Z poklidné atmosféry ho totiž příběh vytrhne skoro okamžitě a čtenář si musí uvědomit, že tohle není knížka typu a žili šťastně až do smrti. Obyvatelé spíše přežívají, než žijí, utíkají a bojují o svůj život. Příběh je opravdu morbidní a krutý, celou dobu se čte se zatajeným dechem. Čtenář se téměř nepřetržitě bojí, že někde vyskočí další nečistí a způsobí další masakr, protože autorka rozhodně nemá problém nechat své hrdiny zemřít. A právě to tvoří knihu jedinečnou.

Obyčejné jméno, Mary, ale něco na té Mary opravdu je. Snad právě její obyčejnost. Nedisponuje žádnými nadpřirozenými silami, není královnou střední školy, jen se snaží najít lásku a vysněný oceán, o kterém jí tolik vyprávěla matka. Snaží se nejen přežít, ale také doopravdy žít, se vším, co k tomu patří.
Ve správných momentech se objeví odlehčující, romantická chvilka a čtenář si může konečně chvilku oddechnout a nechat si pomotat hlavu milostnými problémy hlavní hrdinky. Ale jen na malý okamžik, protože i když se Mary svými vztahy zabývá často, není to dost často na to, aby to z knihy udělalo nějaký slaďák.
Na každé stránce vás překvapí něco nového, šokujícího, co byste rozhodně nečekali. Při čtení v sobě objevíte emoce, které jste snad ještě nikdy nepocítili, a po dočtení si řeknete „Sakra, tohle přece nemůže být konec!“
Někoho by mohlo odradit vyprávění v přítomném čase, jiného zase příliš depresivní atmosféra, která knihu provází, pokud ale hledáte knihu s opravdu silným příběhem, u kterého jste ochotni vystřídat široké spektrum pocitů, rozhodně neváhejte.
Kniha spadá do kategorie tzv. YA knihy, čili knihy pro mladé dospělé, ale rozhodně jí nepohrdnou ani starší čtenáři. 



Hodnocení: 4/5


- Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Mladá fronta
- Obrázek i anotace jsou použity ze stránek nakladatelství

3 komentáře:

  1. S hodnocením naprosto souhlasím, četla jsem a líbila se mi.

    OdpovědětVymazat
  2. knížka se mi líbila, ale opravdu bych nechtěla žít v takovém světě.

    OdpovědětVymazat
  3. A kvůli tomu mám ráda knížky podobného ražení, že si uvědomím, jak jsem strašně ráda, kde a kdy to vlastně žijeme.
    Ideální to tady taky zrovna není, ale mohli jsme dopadnout i hůř...:((

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři