30. listopadu 2011

Waiting on Wednesday (33)


Wating on Wednesday je týdenní meme, pořádané Breaking the Spine
Cílem je vybrat jednu knihu, kterou si chcete přečíst.

Čtyři poslední věci 
Paul Hoffman

Druhý díl bestsellerové série Levá ruka Boží: Po zradě a nuceném návratu do svatyně vykupitelů se Thomas Cale od lorda vojevůdce dozví, že lidstvo musí být zničeno: je to jediná možnost, jak napravit největší Boží omyl. Cale se se svou rolí levé ruky Boží, anděla smrti, zdánlivě smiřuje. Má na dosah absolutní moc – hrůzyplný náboženský zápal a vojenská síla vykupitelů jsou pro něj zbraní, již ovládá stejně mistrovsky, jako kdysi zacházel s nožem. Apokalypsa je patrně v jeho rukou – Calova duše je však mnohem nepochopitelnější a nevyzpytatelnější, než lze tušit.
29. listopadu 2011

Recenze: Čísla - Na útěku

Čísla. Na útěku
Autor: Rachel Wardová
Série: Čísla
Díl: první
Počet stran: 320  
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Marie Fulková
Datum vydání: 23. 8. 2011
Anotace:


Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti – jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou.

Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější.
Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí, které navždy otřese jejich životy…
Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech. Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička. Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami. Číslo znamenalo datum úmrtí.
Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec. Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk. Náhodné setkání jí změní život. Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují. Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy. 

První věta: Jsou místa, kam chodí děti jako já rády.
 

Jem nepatří k obyčejným lidem, kteří jen žijí své životy. Jem trpí. Myslí si, že je prokletá, ale ona má dar. Velice zvláštní a krutý dar. Kdykoliv někomu pohlédne do očí, uvidí číslo. Není to jen tak ledajaké číslo. Je to datum smrti dané osoby. Jem to nikdy neměla lehké, nikdy nechápala, co to vlastně vidí. Když ale zemřela její matka, došlo jí, co čísla znamenají.
Od té doby Jem vystřídala několik dětských domovů a pěstounských péčí. Nikde se ale necítila opravdu doma. Ve svém současném místě bydlení má obvyklé problémy. Spolužáci ji považují za blázna, dělají si z ní legraci. Díky problémům z minulosti má potíže i teď. Jediný člověk, se kterým se Jem cítí dobře a relativně spokojeně, je Pavouk. Pavouk je vyvrhel jako ona, vrána k vráně sedá.


Když má někdo nějaké zvláštní schopnosti, většinou se autor snaží z toho vytřískat, co nejvíce toho jde. Záchrana světa, nebo něco, co ostatní nemůžou a právě hlavní hrdina má takové zvláštní schopnosti, že zrovna on může něco udělat… Je toho spousta. Zde se ale setkáváme s úplně s něčím jiným. Jem se pokouší voji schopnost co nejvíce potlačit a dělat, že tam vůbec není. Ne že by se jí to nějak dařilo, ale snaha tu je. Autorka se totiž nezaměřuje hlavně na tu tak zvaně magickou vlnu, ale řeší jiné, důležitější věci, a čísla jsou pouze doplněk. Nevychází z toho ale zase příběh, kde by se řešili jenom ty „další“ věci, a na kouzelnou linii by se zapomínalo. To opravdu ne. Všechno je zde skvěle vyvážené a propojené.

Wardová postup v příběhu svým hrdinům nijak neusnadňuje. Člověk by čekal, že se občas stane nějaká velmi okatá náhoda a něco se změní, a čirou náhodou zrovna k lepšímu. Zde ani tohle neplatí, vůbec. Kniha je totiž velice realistický příběh, (až tedy na některé drobnější detaily) který připomíná osud, který může poskytnout nás všechny.  

Každý, kdo o knize už něco málo slyšel, ví, že má jistý specifický styl. Nejde o veršování nebo o věty bez interpunkce. Kniha nám přetřásá různé verze mluveného jazyka. Ten my sice běžně v různých formách používáme a občas také s velkou dávkou sprostých slov. Jen málokdy nám to přijde hodně divné. Ale i většině takto mluvících se nemusí zrovna dvakrát líbit, když něco takového vidí v psaném projevu. Proto je potřeba být na to připravený a neobávat se toho. Díky tomu získala kniha zvláštní, podivuhodnou atmosféru. Všechno bylo vážné, tajemné, s příchutí velice špatného konce v blízkosti a pocitem, že my tomu opravdu nemůžeme zabránit.


Kdybyste viděli data smrti ostatních, co byste dělali? Zalezli byste si někam a dělali, že okolní svět neexistuje, nebo byste naopak svého daru využili a snažili se pomáhat?
Jem nepatří ani do jedné kategorie. Je totiž pravděpodobně nejsložitější postava, s jakou jsem kdy měla tu čest. Většinou hrdinům jejich schopnosti závidíme, ale tady není pro závist místo.
Pavouk představuje příjemné odlehčení ve velice zapeklitém příběhu. Nechce, aby mu nikdo pomáhal, všechno chce zvládnout sám a jeho chování je pochopitelné.
Díky reálnosti postav si uvědomíme, že každý by se jednou mohl dostat do podobných problémů. Postup jejich řešení by ale u každého člověka vypadal jinak.

Autorka má všechno velice dobře promyšlené a poskládané. Postavy, příběh, zápletky, prostředky. Při čtení se objeví velice zvláštní pocit, velice podivné napětí a strach z toho, co se ještě může stát. Tento pocit knihu provází od samého začátku. Zabraňuje v častém odkládání knihy a čím dál více vás nutí knihu dočíst. A bum, najednou si uvědomíte, že je konec. Začnete nad vším přemýšlet a kniha vás nenechá propadnout do hlubin spánku. Když podstoupíte tuto výzvu a knihu si přečtete, zažijete nemálo skvěle napsaných scén, které budete číst s pusou dokořán.


Hodnocení:  4/5
- Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Egmont!
- Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství
- Anotace a obrázek obálky jsou použity ze stránek nakladatelství
- Recenze je doplněna obrázky z weheartit.com

Teaser Tuesday (33)

Týdenní meme pořádané Should Be Reading.
         O co jde: 
  • Popadni knihu, kterou právě čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce.
  • Poděl se o 2 teaserové věty odkudkoliv z té stránky.
  • Nezahrnuj do toho spoilery.
  • Napiš autora a název knížky, aby si ji ostatní mohli přidat do seznamu k přečtení.

Stefanovy deníky - Chuť krve 
L. J. Smith, Kevin William/son&Julie Plec


A proč Damon připustil, aby ho zajali, a dostal se do téhle nemožné situace? 
....
"Dávej si pozor, co říkáš," sykl jsem a vycenil zuby.
27. listopadu 2011

Vánoční knižní-foto výzva by Nikki Finn

Nikki Finn pořádá opravdu fajnovou výzvu. Tentokrát se nejedná pouze o přečtení určitého počtu knih, ale budeme i fotit!! 

Knihy: Po přečtení určitého levelu (počtu knih) obdržíme Vánoční hůlku!

Level 1:   1-2 knihy   Hůlka vánočního skřítka
Level 2:  3-4 knihy   Hůlka vánoční prskavky
Level 3:   5-6 knih     Hůlka sněhové vločky
Level 4:   7-8 knih     Hůlka vánoční hvězdy

Proces plnění: 
1. název knihy: Chuť krve (Stefanovy deníky #2)      Hvězdičky: 3/5
2. název knihy: Tanec ve stínech                                  Hvězdičky: 4/5
3. název knihy: Sukuba 2: Na vrcholu                          Hvězdičky: 4/5
4. název knihy: Hladová přání                                       Hvězdičky: 4/5
5. název knihy: Shatter me                                            Hvězdičky: 5/5
6. název knihy: Pokrevní pouta                                     Hvězdičky: 5/5
7. název knihy: Clockwork Prince                                 Hvězdičky: 5/5
8. název knihy: The Iron Queen                                    Hvězdičky: 5/5


Foto: V rámci této výzvy budeme fotit 24 fotek na daná témata: 
1. Sníh
2. Vánoční hvězda
3. Knihu, kterou čteš
4. Dárek (Zabalený)
5. Vánoční stromeček
6. Cukroví
7. Dekorace
8. Andělíček
9. Zimní atmosféra
10. Nápoj
11. Svíčka
12. Zimné oblečení
13. Baňka
14. Sněhulák
15. Adventní večeře/noc
16. Vánoční film/pohádka
17. Nejoblíbenější dárek (dárky)
18. Rampouchy
19. Mráz
20. Něco krásného
21. Něco typicky českého
22. Něco, co sem nepatří
23. Něco kouzelného
24. Něco typicky novoročního

Vánoční řetězovka - První adventní neděle

Vianočná reťazovka
Máme tu první adventní neděli, v mnoha domácnostech už se začíná péct cukroví a u někoho se dělá velký vánoční úklid (na příkaz rodičů toto postihlo i mě…)
Na knižních blozích to ale znamená něco úplně jiného, i když ten úklid u někoho taky platí. Začíná nám velká spousta vánočních projektu a jedním z nich je právě Vánoční řetězovka, kterou pořádá Sue ze Secret World of Deep Soul!
Řetězovka spočívá ve vyplnění několika otázek, které se týkají Vánoc.

1.      Co máš na Vánocích nejraději?
Atmosféru. Je to takové poklidné období, kdy se snažíme se moc nedohadovat, všude voní cukroví…hmm…prostě nádhera!
Já strašně ráda dávám někomu dárky, takže mám vždycky obrovskou radost, když se jim líbí. Mmožná jsem z toho nadšená víc jako oni!

2.      Jaké zvyky máte v rodině?
Nevím, jestli se to dá nazvat přímo zvyk, i když asi ano, ale o Štědrý den vždycky koukáme na Tři veterány a při nich připravujeme večeři. Já nastrojím stůl a pod každý talíř umístím několik šupinek. U nás neexistuje, abychom měli k večeři něco jiného než rybí polévku (jak já se na ni těším!!), a kapra s bramborovým salátem, který se mamce vždycky tak povede, že se občas vykradu na balkón, kde ho máme schovaný a po troškách ho tam užírám… Potom jdeme do jiného pokoje čekat, až Ježíšek zazvoní a můžeme si rozbalit dárečky.

3.      Do kdy jsi věřila na Ježíška?
Víte, že ani nevím? Prostě jsem najednou jedny Vánoce už nevěřila. Ale ta představa tu je pořád, píšu dopis Ježíškovi, vždycky udělám takové ty šipky, aby trefil ke stromečku a podobně. Téhle představy bychom se rozhodně neměli vzdávat, vždyť je to tak krásné!

4.      Jaké dárky máš nejraději?
Nesnáším, když se dávají dárky jenom proto, že se prostě dávají. Takže mám vždycky radost z dárku, který někdo vymyslel opravdu pro mě. Miluju dárky, které někdo sám vyrobil, od kamarádky většinou dostanu náušnice. Jí se vždy tak povedou, že si ji okamžitě zamiluju.
Dárek musí být od srdce…

5.      Jaký je tvůj nejoblíbenější dárek z dětství?
Abych to trochu stočila na knihy, nikdy jsem je jako dárky nedostávala, protože rodiče zastávají názor, že knihy jsou zbytečné (Jak ohavné, že?)
Dárek, ze kterého jsem měla největší radost, bylo krásné modré rádio, které přehrávalo cédéčka!! V té době jsem byla jediná, kdo měl, takže to mou radost ještě zvětšilo! 
24. listopadu 2011

Bylo nebylo #24

Meme pořádané Kath.
Vemte knihu, kterou právě čtete a podělte se o její první větu.

The Iron Daughter (Iron Fey, #2)The Iron Daughter
Julie Kagawa

The Iron King stood before me, magnificent in his beuty, silver hair whipping about like an unruly waterfall. 
...
Železný král stál přede mnou v celé své kráse, se stříbrnými vlasy, které vypadaly jako vodopád. (Nebo něco v tom smyslu...;))
23. listopadu 2011

My Week in Progress #20

Meme pořádané Nikki Finn.


Která kniha, kterou jsi nečetla, tě zaujala na blozích či GoodReads?
The Dark Divine - Bree Despain
Jaký film jsi viděla naposled a byl dobrý?
Koukala jsem s taťkou znova na druhou část Relikvií smrti...musím říkat, že je to skvělý film?
Čím sis naposledy udělala radost?
Přetáhla jsem si do notebooku seriály!
Co naposledy se ti zdálo?
Vím, že to bylo docela dost děsivé, ale nic přesnějšího si nepamatuju
Jaké motto, hláška či věta z knihy či netu se ti líbila za poslední týden?
Bazinga!!
Tři věci, na které máš právě teď chuť?
popcorn, na něj mám opravdu dost velkou chuť, česnekovohermelínová pomazánka, která je na ještě teplých slunečnicových rohlíčcích...mňam! 
Jakou hudbu v těchto dnech posloucháš?
Kdyby tě celý svět teď poslouchal, co bys mu sdělila?
Tenhle týden mám opravdu zvláštní náladu, jsem docela rozjívená a jsem celkově taková veselá (a ne, nic v sobě nemám!) Je to vážně divný, dokonce mě baví se učit i matiku... Co to se mnou je? 
Kdy ses naposledy od srdce zasmála?
Na biologii..."Tak mi řekněte, co jsou retroviry." Soused: "No, paní učitelko, to jsou přece viry z osmdesátejch, to ví každej..."
Nejbáječnější věc/počin celého týdne?
Dnes slavím týden se svým notebookem. Jak jsem to bez něj mohla před tím přežít, to mi řekněte? 
Co máš právě na sobě?
Pohodlné tepláky, tričko a mám takové strašně teploučké pantofle 
Dnes večer máš jedinečnou možnost povečeřet s jakoukoli osobou. Kdo to bude?
Dnes večer bych strašně ráda povečeřela s kamarádkou, zašli bychom na pizzu a vedli samé holčičí řeči...

Waiting on Wednesday (32)

Wating on Wednesday je týdenní meme, pořádané Breaking the Spine
Cílem je vybrat jednu knihu, kterou si chcete přečíst.


Obsidiánový motýl (Anita Blake 9) 
Laurell K. Hamilton

Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Živí se jako oživovatelka zombií a zákonná popravčí upírů. Pomáhá také policii při vyšetřování nadpřirozených trestných činů, což se však občas kříží s jejím soukromým životem.
Stává se totiž součástí nejen milostného, ale i mocenského trojúhelníku, jehož další dvě strany tvoří vnitřně rozervaný alfa vlkodlak Richard a neskutečně okouzlující a vlezlý upíří vládce města Jean-Claude.
Anita považuje svou sebeúctu za důležitější než vlastní život, dokonale rozumí zbraním, čelí čarodějnicím a ghúlům, zdivočelým lykantropům i najatým zabijákům, v milostných vztazích však často neví, má-li dát přednost vlkodlačímu vytí či upířím špičákům...

...
Anitu Blake jsem začala číst někdy na začátku loňského léta a jakmile jsem přečetla Provinilé slasti, věděla jsem, že okamžitě musím přečíst i další. Anitu jsem potom četla téměř nepřetržitě. Po dočtení sedmého dílu se mi ale nějak dál nechtělo. Nejenže jsem byla nucena číst další díly na počítači, ale opadlo ze mě to šílenství. Ke konci roku jsem přečetla ještě Modrý měsíc a začala jsem číst i Obsidiánového motýla. Zase mě to chytlo, ale v té době začal zlobit počítač a vždy se po nějaké době vypnul, takže jsem nikdy neměla ani náladu začínat. Od dubna jsem zhruba v polovině... Až ale vyjde, rozhodně si ho přečtu hezky celý a pořádně...Je to přeci Anita Blake a mě už se po ní stýskalo!!

22. listopadu 2011

Ankety #5

Anketa nám skončila již před nějakou chvílí a já jsem na ni zase vzpomněla až teď. Tedy, já jsem ale ostuda!

Takže v anketě číslo čtyři jsem se vás ptala Když si v knize oblíbíte nějakou scénu, kapitolu, jak často si ji čtete?
 Celkem vás hlasovalo 42 a zde jsou výsledky:

Občas mě přepadne taková chuť si scénu přečíst, že zkrátka musím.        26 hlasů (61%)
Když se podívám do knihovny a uvidím knihu, ze které scéna je, vždy si ji přečtu.       6 hlasů (14%)
Jednou za čas.            4 hlasy (9%)
Tak často, že jsem schopný/á ji přeříkat.      3 hlasy (7%)
Nikdy nečtu nic víckrát.         2 hlasy (4%)
Jen když se potřebuji uklidnit.           1 hlas (2%)
Každý den.      0 hlasů

K této anketě byla ještě přihozena bonusová otázka, na kterou jste mohli odpovídat v komentářích anketního článku. Jediný, kdo se s námi ale o svou oblíbenou scénu podělil, byla Stormy! Takže jí mnohokrát děkuji a zde je její odpověď:

Moja obľúbená scéna? :D Žartuješ! :D Tých je snáď 100! :D
Ale dobre, skúsim to skrátiť :D
1. Hunger Games - romantická scéna v jaskyni medzi Peetom a Katniss
2. Awaken - prvý bozk medzi Maddie a Justinom :) Neskutočne nádherná scéna :)
3. Divergent - keď Tris nahradila Ala pri hádzaní nožov :)

Tak som si povedala - šťastná trojka :D

Jelikož mě teď žádná otázka nenapadá, zatím novou anketu dávat nebudu. Ale až něco uchvátí moji mysl, bude to zde! :D
(Můžete mi dát nějaké tipy…;))

Teaser Tuesday (32)

Týdenní meme pořádané Should Be Reading.
         O co jde: 
  • Popadni knihu, kterou právě čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce.
  • Poděl se o 2 teaserové věty odkudkoliv z té stránky.
  • Nezahrnuj do toho spoilery.
  • Napiš autora a název knížky, aby si ji ostatní mohli přidat do seznamu k přečtení.


The Iron Daughter (Iron Fey, #2)
The Iron Daughter
Julie Kagawa


"...Don´t let them to get to you..."
"Not even me."
....


"...Nedovol, aby se k tobě dostali..." (Díky kontextu by to šlo chápat spíše jako, nedovol, aby se ti dostali pod kůži...)
"Ani mě ne."

My week #22

My week je meme pořádané 

Jeho úkolem je zrekapitulovat vše, co jsme za daný týden přečetli, zrecenzovali a co právě čteme.


Včera jsem příspěvek do tohoto meme nestihla napsat, tak ho budu publikovat až dnes. (Doufám, že mě neukamenujete...:))


Přečetla jsem:
Největší obrázek výrobku Temné vize – Odhalení  
Odhalení (Temné vize #1) - L. J. Smith
Sladká jak krev (Tina Salo #1)- Petra Neomillnerová
Vzpoura (Smečka #2) - Andrea Cremerová


Napsala jsem recenzi na:
Největší obrázek výrobku Krásní mrtví – Arizona Největší obrázek výrobku Percy Jackson – Zloděj blesku
Arizona (Krásní mrtví #2) - Eden Maguire (Recenze)
Percy Jackson - Zloděj blesku (Percy Jackson #1) - Rick Riordan (Recenze)


Právě čtu: 
Včera jsem dočetla Vzpouru a teď se nemůžu rozhodnout, po jaké knize sáhnout. Mám doma docela velký výběr, ale stejně tak nějak nevím...Tak ještě počkám, jestli mi něco nového nepřijde a potom se rozhodnu! ;))
20. listopadu 2011

Recenze: Percy Jackson - Zloděj blesku

Největší obrázek výrobku Percy Jackson – Zloděj blesku
Autor: Rick Riordan
Série: Percy Jackson
Díl: první
Počet stran: 400  
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Dana Chodilová
Rok vydání: 2009
Anotace:
Jmenuji se Percy Jackson. Do teď jsem si myslel, že jsem obyčejný kluk, kterého čeká vyhazov ze školy. Zjistil jsem ale, že můj otec je bůh z Olympu. Moje učitelka se proměnila v krvavou příšeru a kamarád je Satyr. Všichni na mě mají spadeno a podezřívají mě z krádeže blesku, zbraně mocného boha Dia. Musím dokázat svou nevinu a najít ukradený blesk a s ním i zloděje. Pomůžeš mi? Bude to ale nebezpečné, tak neříkej, že jsem tě nevaroval!

První věta: Pochop, já nechtěl být polobohem.

 

Percy Jackson je v podstatě úplně normální kluk. Nesnáší svého otčíma a má problémy ve škole (kdo ale nemá?). Percy je dyslektik a velice hyperaktivní. Co když za to ale může něco jiného? Něco, o čem si všichni myslí, že jsou pouze staré mýty a obyčejné báchorky?
Řečtí bohové totiž existují a není zrovna dvakrát nejlepší je naštvat. Takže si raději dávejte pozor na pusu, aby se vám je náhodou nepovedlo urazit, protože z toho by mohla být pěkná šlamastika. Mohli by na vás poslat své miláčky…


Nejvyšší bůh Olympu, vznešený Zeus, byl okraden o svůj magický blesk. Z tohoto činu nebyl obviněn nikdo jiný, než právě Percy Jackson. Ten ale v době krádeže neměl vůbec tušení, že něco takového jako řečtí bohové existují. A nikdy by si nedovolil ani pomyslet, že je synem jednoho z nich. Teď má ale Percy obrovský malér. Musí dokázat, že on blesk nevzal. A jedinou možností je co? Najít ho a vrátit Diovi. Percy se tedy s dcerou bohyně Athény, Annabeth, a kamarádem-faunem Groverem vydává na výpravu, aby očistil své jméno a zabránil válce mezi bohy.

Rick Riordan vytvořil vskutku úžasný svět plný mytologie a starodávných tajemství. V jeho knize všechno ožívá, modernizuje se a přizpůsobuje se. Dávejte si tedy pozor, až pojedete výtahem na Empire State Building, mohlo by se vám stát, že navolíte špatné číslo patra a náhodou navštívíte Olymp, sídlo bohů!

Autor si se vším dal ohromnou práci. Bere v potaz vše, co víme o světě antických bohů a nic radikálně neupravuje. Nemluvím tady o modernizaci, která postihla všechno, nikdo přece nechce být několik tisíc let za opicemi. Jde o to, že nic zásadně nepředělává. Nevybírá si pouze to, co se mu hodí, ale v podstatě se zmíní o všem a teprve potom se zaměřuje na to, co je pro něj důležité. Nezapomíná na další příbuzné a pověry, že ten podváděl toho s oním a podobně.
Všechny informace podává Riordan s jistým nadhledem a odlehčením, takže se kniha velice příjemně a hlavně opravdu dost lehce čte. Příběh je utkán z nejjemnějšího materiálu, takže ještě pomáhá s velice rychlým a příjemným čtením. I když nepředstavuje nijak extra složitý a komplikovaný příběh, dokáže být opravdu kouzelný. Nemusíte se bát, že byste se při čtení moc nezasmáli, protože humor je jeden ze základních stavebních prvků knihy.

„Tři staré dámy pletou ponožky smrti“


Můžu ale říct, že v jistých momentech je mírně naivní a je z knihy poznat, že autor nebyl ještě zcela rozepsaný a vypsaný, když knihu psal. Nicméně u Percyho Jacksona je zřejmé, že co vyšší číslo dílu, tím větší kvalita příběhu a všeho, co k němu patří. Takže se rozhodně máme na co těšit.

I když příběh Zloděje blesku nespadá do kategorie těch nejlepších knih, patří k těm opravdu dobrým. Kniha si totiž dokáže čtenáře získat svou poutavostí, lehkostí a zajímavostí. A dokáže ve čtenáři probudit zájem o historii a hlavně o řecké záhady a mýty.
Přestože je kniha určena čtenářům ve věku hlavních hrdinů, tedy kolem dvanácti let, rozhodně si ji ale užijí i starší a ještě starší čtenáři, protože tahle série si dokáže získat v podstatě kohokoliv.


Hodnocení:  3,5/5

- Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Fragment!
- Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství
- Anotace a obrázek obálky jsou použity ze stránek nakladatelství
- Recenze je doplněna obrázky ze stránek: http://www.film4.comhttp://img.listal.com
Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři