27. září 2012

Recenze: Modrá jako safír

Modrá jako safír (Edelstein Trilogie, #2)Název: Modrá jako safír
Autor: Kerstin Gierová
Série: Drahokamy
Díl: druhý
Překlad: Tereza Pecková
Počet stran: 344
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012
Anotace: Čtěte pokračování úspěšné knížky Rudá jako rubín! Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají oba s Gideonem docela jiné starosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet. A ani jedno není vůbec snadné! Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdříve dostat pod kontrolu…


Ještě před týdnem by vám šestnáctiletá Gwendolyn řekla, že je jí život relativně normální. Sice se její sestřenice učila všechno možné, aby mohla cestovat časem a pouze čekala, až se u ní konečně projeví časocestovací gen, její tetička s babičkou a vlastně velká část rodiny je mírně šílená a každý má nějaké to tajemství, ale pro Gwendolyn vskutku normál. Všechno se ale změnilo v prvním díle trilogie Drahokamy, Rudá jako rubín.  Gwendolyn totiž zjistila, že to ona má gen, který jí umožňuje cestovat časem. Tím pádem patří do tajného společenství cestovatelů časem, a zaplétá se do velmi složité rodinné politiky, které nerozumí a nikdo jí k tomu pořádně nic neřekne. Ještě ke všemu musí pravidelně elapsovat (kontrolovaně cestovat v čase), aby se nečekaně někam nepřesunula, protože by jí mohlo hrozit opravdové nebezpečí. Jak to tak ale vypadá, neohrožují ji ale pouze neplánované cesty časem a všudypřítomné záhady. Sama totiž ještě pořádně neví, co se kolem ní děje. A zmatky s láskou tomu rozhodně nepomáhají…

Modrá jako safír navazuje přesně tam, kde Rudá skončila. Jak dějově, protože přímo následuje události minulého dílu, tak i kvalitou. Ono to totiž je, jako kdybyste jenom pokračovali v četbě jedné knihy. Nejenže vás přímo okamžitě do sebe vcucne, a vy zkrátka musíte jenom číst, číst a číst, ale autorka se ani nezdržuje opakováním událostí minulého dílu. Ano, sice nám je v průběhu malinkou připomene, ale nevěnuje několik stránek jenom shrnutí děje minulé knihy, a příběh proto plyne velice rychle. Přestože se vám může zdát, že se v knize vlastně nic neděje, opak je pravdou. Ve skutečnosti se tam dějí velmi důležité věci. Řešení záhad kolem cestování, Gwendolyn a její srdeční záležitosti, cestování, láska… stihne se toho v knize udát opravdu hodně. A vám to možná ani nepřijde, protože díky skvělému stylu, jakým je napsaná, jste ji měli okamžitě přečtenou.

Příběh tedy rozhodně není nijak zpomalený a zmatený. Plyne ostošest a nenechávám vám čas vydechnout. Přesto se ale vehementně střídají dobrodružné a akčnější scény s těmi romantickými. A Gierová zvládá napsat perfektně obojí. Při těch romantický cítíte v žaludku chvění a nedokážete se zbavit přiblblého úsměvu na tváři. Při těch dobrodružnějších se zase pokoušíte o rekord v zadržení dechu. Ale to stále není všechno. Protože díky nové postavě, chrliči Xameriovi se kniha stává navíc ještě skvěle vtipnou. A do všech těch emocí se tedy ještě smějete na celé kolo.

Pokud jste četli Rudou jako rubín, a alespoň trochu se vám líbila, rozhodně neváhejte sáhnout po Modré, protože opravdu stojí za to. Jedná se o lehkou, jistým způsobem i oddechovou knihu, která vás donutí myslet pouze na právě se odehrávající příběh a na nic jiného. A pokud jste ani jednu knihu ještě nečetli a zní vám to alespoň trochu zajímavě… tak na co ještě čekáte? Přicházíte opravdu o hodně! 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství CooBoo
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách
23. září 2012

Recenze: Mezi láskou a smrtí

Název: Mezi láskou a smrtí 
Autor: Meg Cabotová
Série: Abandon (nemá český název)
Část: první
Počet stran: 272
Překlad: Renata Greplová
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2012
Anotace:
Sedmnáctiletá Pierce se málem utopila v bazénu na zahradě domu svých rodičů a vyvázla jen zázrakem. Událost byla posledním hřebíčkem do rakve rozkládajícího se manželství jejích rodičů a Pierce se s maminkou přestěhovala do ostrovního městečka jejího mládí, kde žije i babička a strýček s pochybnou pověstí. Po počátečních obtížích nachází ve škole nové přátele a setkává se i s tajuplným, ponurým, lehce agresivním, ale právě proto nesmírně atraktivním Johnem Haydenem, který se objevuje vždy, když to Pierce čeká nejméně, ovšem zaručeně přesně ve chvíli, kdy potřebuje jeho pomoc. Pierce o něm docela jistě ví jen jediné – je temný, půvabný a neodolatelný, ale není to žádný anděl. Kdyby mu propadla, byla by navždy odsouzena k existenci v místech, která ji děsí a kam se v žádném případě nechce vrátit… Dá přednost bezpečnému každodennímu životu, nebo omamující lásce v náručí smrti? První díl nové strhující „podsvětní“ řady.


Každý se někdy zamyslí nad tím, jaká je smrt. Hlavně nás ale zajímá, co následuje po ní. Sedmnáctiletá Pierce má již tuto zkušenost za sebou. Před dvěma lety totiž zemřela. Když byla venku na zahradě, spadla do bazénu a utopila se. Voda byla ledová, což ji zachránilo. Nebo spíše tak si její oživení vysvětlují lékaři. Oni ale netuší, jak to bylo doopravdy…
Greek_god_and_goddess__hades_and_persephone_by_jadeariel-d4jl0xi_largeNeví, že se Pierce dostala do podsvětí, neví, že se jí povedlo utéct a neví, že se jí od té doby zjevuje tajemný ochránce podsvětí, John. Tohle všechno ví akorát Pierce, ale ani ta ještě netuší, že jí hrozí obrovské nebezpečí. 

Meg Cabotová je známá a velice populární autorka. Je pověstná svými skvělými zápletkami, fantastickými hrdiny a hlavně, úžasným a vtipný stylem vyprávění. Mezi láskou a smrtí slibuje tohle všechno a ještě něco navíc, dokáže to splnit? 

V podstatě ano. Příběh je rozhodně velmi dobře vymyšlený a spojení s řeckou mytologií se Meg opravdu povedlo. Bohužel ale jeho zpracování ztrácí na efektivitě. Příběh začíná v momentě, kdy Pierce její matka pořádá večírek v jejich novém domově na ostrově Kostí, kam se po spolu po rozvodu odstěhovali, a následně se velice pomalu posouvá kupředu. Přes polovinu knihy ale Pierce vzpomíná a vypráví, jak zemřela, co se stalo v podsvětí, kdy se John objevil v jejím životě, kdy jí pomohl a tak dále… Zkrátka, samé vzpomínky a samotný příběh v „přítomnosti“ plyne jen pomalu.  A to je obrovské mínus téhle knihy. Na druhou stranu se dovídáme spoustu důležitých informací, bez kterých bychom se vůbec neobešli, ale vskutku jsou zasazeny do celku nešikovně. Příběh by byl o dost povedenější, kdyby se některé vzpomínané událostí konaly v přítomnosti a vzpomínalo by se jen na část z nich. Takto je totiž kniha zpomalenější a o dost zmatenější, protože po každé vzpomínce vám může trochu trvat, než si uvědomíte, proč na ni Pierce vzpomíná, a v jaké situaci se momentálně nachází. Když se ale v druhé polovině příběh v přítomnosti náležitě rozjede, opravdu to stojí za to. Od toho momentu je kniha pořádně dobrodružná, napínavá a extrémně čtivá.

Tumblr_m93rzbfiac1qfvypwo1_500_large
Co se knize rozhodně nedá upřít, je klasický cabotovský styl. Ten z ní totiž přímo čpí! Takže přestože se nějaké scény mohou zdát pomatené a pomalejší, díky častější změně času, Meg se to občas povede vytáhnout díky skvělému psaní, které vás ke čtení přímo připoutá. Každou větu si přečtete pečlivě, každému vtipu se opravdově zasmějete a pocítíte přesně tu emoci, kterou po vás kniha chce. Zkrátka, naprosto skvělá práce s textem.

Mezi láskou a smrtí je zajímavá kniha, která se hodí spíše jako odpočinková četba. Přestože samotný děj občas škobrtne, jedná se o skvěle napsaný příběh s opravdovými postavami, které dokáží přirůst k srdci.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Knižní klub
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách
16. září 2012

Recenze: Soví zpěv

Soví zpěvNázev: Soví zpěv
Série: --
Autor: Iva Procházková
Počet stran: 164
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2012
Anotace:
Brémy 2046. Déšť. Vytrvalý, intenzivní, bez konce. Přesto život plyne dál, podle obvyklých pravidel vyspělé civilizace, s jistotou technické dokonalosti. Přívaly kalných vod však protrhnou „absolutně bezpečnou" Novou hráz… Sedmnáctiletý Armin, jeho devítiletá sestřička Géza a Rebeka, dívka plná otazníků, spolu prožívají tváří v tvář katastrofě vzrušující drama, při němž místo technických zázraků rozhodnou lidské city a činy.

Najednou zhasne světlo. Několik vteřin je úplná tma. Kolem mě se rozlehne křik, pískot a dupání. Světlo se znovu rozsvítí. Hudba zmlkne.
Haló, haló! ozve se z mikrofonu. Prosím o chvilku pozornosti.
Hvízdání a rozhořčené hlasy sílí.
Zvláštní hlášení! oznámí mikrofon. Uklidněte se prosím. Velitel hráze vyhlásil mimořádný stav…

Tumblr_lkd1yqvuvb1qh7u8ho1_r1_1280_largeKdyž máte nějaký problém, nepotřebujete přítele, abyste se mu svěřili. Stačí vám zapnout PPP (personálního počítačového poradce), povídat, a on se vám následně pokusí poradit. Sedmnáctiletý Armin se PPP svěřuje jako každý jiný, řeší s ním své problémy, a že jich je požehnaně. Nemá k němu ale takový vztah, jaký by měl mít. Armin ho stále považuje především za počítač. Svět sice dospěl k technické dokonalosti, ale příroda má stále ještě navrch. A proto obrovská povodeň, která zasáhne Brémy, změní všechno, nejen Arminův život.

Soví zpěv působí na první pohled jako kniha, která v sobě bude schovávat jednoduchý a obyčejný příběh. Opak je ale pravdou. Jedná se sice o drobounkou knihu, ale s hlubokým příběhem a velkou myšlenkou. Soví zpěv vyvolává zajímavý pocit. Jedná se o pocit úžasu a zároveň ohromujícího napětí, které ještě více umocňuje forma, jakou je kniha napsána. Je rozdělen na celky, a to vyprávěcí a rozhovory a každý má ještě několik podob. Občas se rozhovory konají pod taktovkou scénáře, nebo se objeví přímo v textu, ale ne, tak jak je známe, protože byste tam v žádném případě nenašli jediné uvozovky. V tomto bodě je zcela pochopitelné, že se kniha nemusí číst zrovna lehce, ale když se do ní opravdu začte a vnímáte pouze smysl textu a ne to, jak je to napsané, vůbec vám to nemusí přijít špatné a jen se necháváte unášet příběhem.

Příběh je vyprávěn opravdu jednoduchým způsobem. Autorka se totiž vyhnula všelijakým popisům a soustředí se pouze na posun v Arminově životě. Ten se sice stává zajímavým, ale bohužel to nestačí. Přestože je styl rozhodně zajímavý a z jistého pohledu na vyprávění příběhu stačí, neposkytne vám žádné informace o okolním světě. Pouze drobné střípky, které jsou vám vlastně k ničemu. Knize proto chybí propracovanost okolního světa, která by jí dodávala ten správný dystopický nádech, který slibuje v anotaci. Co jí ale rozhodně nemůžeme upřít, je opravdu silná atmosféra, která vás provádí od začátku do konce. A právě ta dokáže strhnout a nutí číst dál a dál.

437898_largeArmin je jako hlavní hrdina rozhodně zajímavý, a jelikož jistým způsobem vybočuje ze společnosti, stává se jeho postava ještě lepším. V poslední čtvrtině knihy by ale rozhodně neuškodilo, kdyby dostala více prostoru i trochu záhadnější Rebeka, která by do příběhu vznesla zase trošičku jinou atmosféru, a celé by to získalo nový nádech.

Soví zpěv je kniha, která na vás buď zapůsobí, nebo ne. Buď vám hned při první příležitosti vyrazí dech a příběh vás strhne, přečtete ho naráz a jeho chyb si všimnete až po delší době. Nebo vám hned od začátku bohužel nesedne forma vyprávění a čtení vám bude dělat trochu větší problém. Rozhodně je to ale kniha, která si zaslouží přečtení, protože má opravdu něco do sebe.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Albatros
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách
10. září 2012

Recenze: Temná horečka

Temná horečka (MacKayla Lane, #1)Název: Temná horečka
Autor: Karen Marie Moning
Série: Horečka
Díl: první
Překlad: Jan Sládek
Počet stran: 352
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2012
Anotace: Mac je obyčejná holka z malého jižanského města, která se stará především o nehty a dokonalé opálení. Její bezstarostný život ale trvá jen do chvíle, kdy najdou tělo její mrtvé sestry, která jí stačila v hlasové schránce zanechat podivný vzkaz.
Ve snaze přijít tajemství na kloub vyráží do Dublinu, kde nachází sestřin rozházený byt a množství stop. Postupně se zaplétá do přediva klamu a lží a zjišťuje, že je stejně jako její mrtvá sestra obdařena zrakem, jímž dokáže nahlédnout do světa, který zůstává ostatním lidem utajen. Zajímá ji jediné: najít knihu, která možná stála její sestru život a může přivodit zkázu celému lidstvu.


Dvaadvacetiletá Mac má skoro všechno, po čem kdy v životě toužila. Milující rodiče, sestru Alinu, které se může se vším svěřit, pečlivě upravené nehty, které jsou pro ni důležité, a dokonce i práci. Časem by sice brala skvělého přítele, se kterým by mohla strávit život, ale zatím takového nehledá. Její život se ale změní, když jí do rodné Georgie zavolají policisté z Dublinu, a oznámí jí, že Alina byla zavražděna.

File:Grafton St, Dublin.jpgMac sestru oplakala, a opravdu si uvědomovala, že už tu není a nikdy nebude. Nedokázala se ale vypořádat s tím, že policisté hledání vzdali a oznámili jim, že nemají žádné důkazy, které by k odhalení vraha vedly, a proto vyšetřování odkládají na neurčito. Mac se proto vydává do Dublinu na vlastní pěst, čímž rozzuřuje truchlící rodiče, a hodlá udělat všechno proto, aby policii donutila najít toho zpropadeného vraha. Následně ale zjišťuje, že nic není takové, jaké se zdát být a že je obdařena zrakem, kterým dokáže odhalit tvory nepocházející z našeho světa. Její život se hodně zpřehází, ani pořádně neví, komu má věřit, ale stále ještě má jeden jediný cíl: najít sestřina vraha. Všechno hrozné okolo, dananské bojovníky tmy, kteří jí ohrožují na životě, tajemného Barronse, který se jí pravděpodobně snaží alespoň trochu pomoci, přestože si není úplně jistá, zda mu věří, a další nadpřirozené tvory a lidi, kteří jí chtějí ublížit, se snaží pouze přežít. Jak se ale zdá, tak lehké to rozhodně nebude.

Temná horečka zní po přečtení anotace velice slibně. A je to přesně taková kniha, která vám dá, co slíbí. Takže se opravdu jedná o zajímavý příběh, velice dobře propletený irskou mytologií, který je dost zaplněný akcí a dobrodružstvím. To všechno tam opravdu je, ale bohužel je tu několik faktorů, které nedovolují čtení užít tak, jak bychom chtěli. A z velké části za to může hlavní hrdinka.

Tumblr_m5ofgyxg9r1qztfifo1_500_largeMac se na jednu stranu může zdát jako pořádná barbínka, která se zajímá pouze o to, jestli jí vlasy drží v tom správném účesu a doplňky ladí k barvě laku na nehty. Rozhodně se jí ale nedá upřít opravdová odvaha, když se rozhodne odjet do Dublinu. Tam se změní nejen její život, ale také ona. Stane se silnější osobou, a už rozhodně není tou obyčejnou holkou ze začátku. Stává se ale také lehce nesnesitelnou. Sledovat její myšlenkové pochody není ale ještě tak hrozné (jsou i horší hrdinky…). Kdež to když je neustále předbíhán děj, ve smyslu že najednou Mac utrousí myšlenku typu „A to mělo být na posledy, co jsem ho viděla…“ a něco podobného se děje dost často, tak se to okamžitě stává velice otravným a přímo to od čtení odrazuje. Jsou tak totiž prozrazovány často důležité informace, a to vás ani pak nenutí číst dál. Někdy je naopak poukazováno na vlastně úplně zbytečnosti, které jenom zdržují.

Příběh je ale nakonec schopný vás u knihy udržet. Autorka zvolila irskou mytologii opravdu dobře, protože se v knihách vyskytuje jen zřídka, kdo ví, jestli vůbec, a proto se pro nás stává ještě zajímavější. A přestože Mac a předbíhání děje dokáže pěkně otravovat, Moningová ví, jak napsat poutavý příběh. Proto se nakonec opravdu chcete dozvědět, k čemu to všechno povede a do čeho se to Mac vlastně zapletla, až si najednou uvědomíte, že posledních sedmdesát stránek jste přečetli najednou a na tu poslední už nějakou tu dobu zíráte.  
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Jota
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách
9. září 2012

Recenze: Nářek, lest vílí královny

Nářek (Knihy Faerie, #1)Název: Nářek, lest vílí královny
Autor: Maggie Stiefvaterová
Série: Knihy Faerie
Díl: první
Překlad: Dominika Křesťanová
Počet stran: 296
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2012
Anotace: Pro šestnáctiletou Deirdre Monaghanovou jsou v životě důležité jen dvě věci: její harfa a nejlepší kamarád James. Pak se ale zúčastní zcela obyčejné hudební soutěže, jakých absolvovala už desítky, a náhle se kolem ní začnou dít zvláštní věci.

V trávě roste příliš čtyřlístků a všude se objevují záhadní krásní cizinci, které často nikdo kromě ní ani nevidí. Zdá se, že bytosti, které dosud znala jen z pohádek, jsou skutečné a ona má s nimi něco společného… Jenže ne všechny pohádky mají šťastný konec. Zdá se, že Deirdre bude muset o svou hudbu, své blízké i svou novou, nečekanou lásku z jiného světa svést velice nerovný boj se silami, jimž jsou lidské city zcela lhostejné. Otázkou není, zda něco ztratí, ale zda toho neztratí až příliš.


Deidre má vystupovat se svou harfou na hudební soutěži a jako vždy je jí díky nervozitě hrozně špatně. Pak se ale seznámí s Lukem Dillonem, chlapcem, kterého nikdy dřív nepotkala, a nejenže se na poslední rozhodne, že bude s Lukem soutěžit v kategorii duetů, ale její život se díky tomu najednou strašně mění. S Lukem se totiž před ní otevírá nadpřirozený svět plný víl, o kterém nikdy netušila, že existuje. Jak to tak ale vypadá, její rodina o něm věděla. A to, že nadpřirozeno všechno pořádně zamotá, je dost slabé slovo…  

Přestože kniha pojednává o nadpřirozenu, najdeme v ní hodně reálného. A to hlavně mezi postavami. Ať už se totiž podíváte na Deirde, jejího kamaráda Jamese, její rodinu, a dokonce i Luka, jsou to opravdu zajímavé charaktery. Přestože to jsou vytvořené postavy, nejednají a nechovají se podle starých zaběhnutých scénářů a opravdu dokáží svým jednáním pořádně překvapit. Chovají se totiž opravdově. Nářek se také stává jednou z mnoha knih, kde autorka nějakou nehodou, nebo tragickou událostí nevystrčila příbuzné a hlavně rodiče hlavní hrdinky ze hry. Naopak, vystavila je do popředí a na jejích vztazích a problémech zakládá zajímavě část příběhu.

Ten se v mnoha ohledech zdá být opravdu zajímavým. Nejenže jsme do něj vhozeni přímo po hlavě a nikde se vlastně nic moc nedozvíme, protože nás nečekají stránky plné vysvětlování, jak to ve vílím světě chodí. Příběh se zkrátka děje, a nikdo s tím vůbec nic neudělá. A v tom je také velice zvláštní, protože vám opravdu nic nevysvětlí. Když už se ale něco dozvíte, stojí to rozhodně za to. Příběh proto nestojí na pevných strukturách, ale tak nějak plyne, jak se mu zachce. A přestože je tedy vážně zajímavý, je ale také hodně divný. A to právě díky tomu, že vám nikdo nic neřekne. Nářek proto není knihou, po které byste měli sáhnout za účelem odreagování, protože u ní „nevypnete“. A jelikož nad ní opravdu musíte přemýšlet, uvědomíte si, že jsou některé situace dost přitažené za vlasy.

Stiefvaterová má specifický styl psaní. Je přímo poetický, a příběh se díky němu veze stále na stejné vlně, a stává se trochu obtížnějším uvědomit si, že se něco opravdu děje (například, že jde hlavní hrdince o život). Co se ale autorce nedá upřít, je to, jak se jí povedlo do knihy dostat spoustu zajímavých nálad a emocí a to právě díky jejímu stylu. Příběh sice není tolik povedený a pravděpodobně budete mít problém jisté skutečnosti překousnout, ale díky skvělému psaní se kniha čte dobře, přestože to tedy není bezproblémové čtení.  

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Motto
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách
5. září 2012

Recenze: Cinder

Název: Cinder
Autor: Marissa Meyerová
Série: Měsíční kroniky
Díl: první
Překlad: Jana Zejmanová
Počet stran: 400
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2012
Anotace: Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci (roboty, vznášedla, své vlastní nefungující součástky), díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou v Novém Pekingu. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…


Pohádku o Popelce znají v různých podobách úplně všichni. O chudé sirotě, o kterou se po smrti milovaného otce stará zlá macecha se svou dcerou a Popelka jim dělá obyčejnou služku. Samozřejmě se ale blíží královský ples, kde se všechny mladé dámy snaží okouzlit krásného a velmi oblíbeného prince, aby si za svou vyvolenou zvolil právě je.

296519_341786445916044_1301780366_n_large
Co se ale stane, když tento klasický příběh posuneme o několik století do budoucnosti, do světa vyspělé techniky, a Popelce přimontujeme robotické části těla?

Seznamte se prosím s Lihn Cinder, nejlepší mechaničkou ve městě a zároveň neoblíbeným, ba dokonce nenáviděným kyborgem. Tím se stala po závažné autonehodě, kdy jí nahradili části těla robotickými, aby jí zachránili. Její zákonná poručnice Adri ji spolu s dcerou, Popelčinou nevlastní sestrou Perlou, nesnáší a využívají jí jako zdroj finančních prostředků. Jediné přítelkyně má v druhé nevlastní sestře Pivoňce a androidce Ilce. Změna v jejím životě nastane v momentě, kdy jí princ Kai požádá o opravu androida, který uchovává cenné informace, akdyž se i do Cindeřiny blízkosti dostane zákeřná nemoc, která zemi sužuje už celá desetiletí, a nikdo na ni ještě nenašel lék. Už tak hrozná situace se ale ještě zhorší příjezdem měsíční královny pod záminkou mírových jednání, přestože je jasné, že jí jde pouze o ovládnutí celé země, ať už po dobrém nebo zlém. Jak se ale se vším dokáže Cinder vypořádat, když se jí celý život obrací na ruby a už ani neví, kým vlastně je?

Cinder (Lunar Chronicles, #1)„To je moderní přepracování klasické pohádky?“
„Děkuji, ale rozhodně nemám zájem.“

Když někde zaslechnu moderní přepracování, jsem k němu hodně, opravdu hodně opatrná a vlastně se jim i regulérně vyhýbám. Cinder ale moji pozornost upoutala nejen zajímavou originální obálkou, ale také nadšenými reakcemi, které vyvolala. A já si tedy řekla, že za zkoušku (snad) nic nedám.

Velice jsem se ale bála, že linku klasické Popelky bude následovat až moc dopodrobna, a že tedy kniha nebude mít svůj vlastní příběh. A na druhou stranu jsem se zase bála, že jsou to všechno jenom fámy a o Popelce to vlastně nebude. Ale jsem opravdu mile překvapená, protože Meyrová zvládla obojí: jak zahrnout Popelčin klasický příběh, tak stvořit nový a svěží, který rozhodně stojí za přečtení.  

Cinderella-louboutin-shoe_largeCinder je totiž velice zajímavá kniha, která zaujme hned na první stránce ve chvíli, kdy si hlavní hrdinka začíná stěžovat na své robotické končetiny. V tomto momentě vám totiž dojde, že to nebude jen tak obyčejný romantický příběh, na který to původně vypadalo. Příběh se ale pořádně rozjíždí, a přestože je také značně předvídatelný, je rozhodně hodně čtivý. Autorka totiž opravdu ví, jak své čtenáře nalákat a donutit je pokračovat ve čtení. Povedlo se jí totiž vytvořit příběhu zajímavé prostředí, takže se chcete dozvědět, jaká vlastně panuje situace na zemi. Knize ale rozhodně nechybí skvělá atmosféra. Ta je totiž jedním z hlavní faktorů, kromě samotného děje a postav, a přímo nutí pokračovat ve čtení.

Cinder je příběh, který rozhodně stojí za zkoušku. Určitě to není trapná předělávka Popelky, která by byla plná klišé scén, u kterých byste se pouze trapně usmívali a snažili se je přetrpět. Na jednu stranu se sice může zdát jako opravdová pohádka, ale není tomu tak. Cinder je velice dobrodružný a v jistých scénách i svým způsobem akční příběh, který je ale i mile romantický. A rozhodně neztrácí na vtipnosti.

Knihu si můžete objednat zde: Egmont | Arara
4. září 2012

Recenze: Věk zázraků

Věk zázrakůNázev: Věk zázraků
Autor: Karen Thompsonová Walkerová
Série: --
Díl: --
Překlad: Libuše Čižmárová
Počet stran: 270
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2012
Anotace: Téma románu je pozoruhodně aktuální ve světle událostí, které se odehrály v Japonsku. Nyní víme, že mohutné zemětřesení, jež zemí otřáslo 11. března 2011, posunulo planetu o několik palců z její osy, čímž se pozemský den o zlomek sekundy zkrátil. V románu Věk zázraků, vyprávěném hlasem jedenáctileté kalifornské dívky Julie, otřese planetou zemětřesení, které však způsobí opačný efekt. Rotace Země se zpomaluje a dny se dlouží, zprvu o šest minut, pak o dvanáct, potom o čtyřiadvacet. Když se tento jev – známý jako „zpomalování“ – ustálí, dny se prodlužují na osmačtyřicet hodin, gravitace slábne, ptáci přestávají létat a astronauti se ocitají bez pomoci daleko od Země.


Čas plyne. Neúprosně a stále stejnou rychlostí, přestože se nám občas zdá něco jiného, a my s tím nemůžeme nic udělat. Jak se ale může změnit lidský život, když se otáčení země začne zpomalovat a dny prodlužovat tak, že jeden jediný najednou trvá přes sedmdesát hodin? Je lidské pokolení schopné se této změně přizpůsobit, nebo jí nakonec podlehne?

A15ods-ciaet2y__large
Když začalo zpomalování, bylo Julii jedenáct let. Měla nejlepší kamarádku, které se mohla se vším svěřit, škola pro ni nebyla tak hrozné místo, doma nebyly žádné problémy, nebo si jich alespoň v té době nevšímala. Zpomalování všechno změnilo. Vědci se snažili přijít na to, co ho vlastně způsobilo, jak předpovídat jeho vývoj, a hlavně jak ho zastavit, ale marně. Mohli jedině sledovat, jak se země zpomaluje, a doufat, že se nezastaví úplně a neuvrhne tak část lidstva do nekonečného slunečního svitu a tu druhou do věčné tmy. A lidé se mohli pouze snažit přežít…

Věk zázraků je kniha, která má na co nalákat. Když si totiž přečtete anotaci, zní jako strhující sci-fi. Jenže je to pouze příběh o dívce Julii, která zpětně vypráví o tom, jak se snažila vypořádat se svým životem, když v jejích jedenácti letech Zemi postihlo zpomalování. Julie se příliš nezaobírá zpomalováním jako takovým, jde jí hlavně o důsledky, které má na její život, rodinu a těch pár přátel, které má. Nejedná se proto o knihu, která by oplývala akčností a dobrodružstvím, ale spíše o obyčejné sociální drama, které má ale rozhodně něco do sebe. Mohlo by se proto zdát, že se najdou scény, které mají čtenáři rozzuřit a rozesmutnit, jak už to v dramatech bývá. Tady ale ne. Kniha se totiž nese stále ve stejném, poklidném duchu a nenutí vás projevovat emoce, pouze vypráví příběh.

547844_3896987185685_3762293_n_largeKdyž pomineme ony zpomalovací okolnosti, je příběh vlastně jednoduchý a s podobnou tématikou takových najdeme spousty. Věk zázraků má ale něco navíc. Jde o autorčin nenucený a skvělý styl vypravovaní, kterým příběh podává a díky kterému se nejde od knihy jen tak odtrhnout. Na tom má také podíl hlavní hrdinka, na první pohled vypadající jako obyčejná dívenka. Díky jejímu vnímání světa se příběh stává o dost zajímavějším a čtivějším. Sledování vlastně úplně obyčejných problémů vypráví čtenáři osobitým a milým způsobem, takže určitě nejednomu přiroste k srdci. A přestože je ve věku, kdy by se mohla stát otravnou a naivní postavou, rozhodně jí není.

Přestože kniha nemusí zaujmout příběhem, díky autorčinu vlastně úplně jednoduchému stylu se stává zajímavým zážitkem. Věk zázraků není složité, naopak spíše poklidné a zajímavé čtení, u kterého můžete jednoduše vypnout a nechat se unášet sice depresivními, ale milými a skvěle čtivými stránkami.

Recenzi naleznete také na FantasyPlanet
2. září 2012

Prázdninová měsíční chvástačka 2012


Mesačná chvástačka je měsíční meme pořádané skvělou Judit.
Jedná se o výčet všech knih, které jste za daný měsíc získali. Informace zde.
Zahrnuje knihy:
zakoupené, darované, vyhrané, recenzní výtisky

S tímto videem jsem měla trochu problémy (a taky je to na něm vidět). Kamera mě zlobila, několikrát jsem ho přetáčela a v momentě, kdy už jsem to ukládala z projektu jako opravdové video, jsem si vzpomněla na fotku, kterou jsem tam zapomněla vložit. Takže jsem to ukládání zase zrušila, vložila fotku a zase dala ukládat. Naštěstí se mi v půlce ukládání, a ani nahrávání videa na youtube nevypnul počítač, takže tak hrozné to nebylo. Ale úplně úžasné to taky není. Takže toto video berte opravdu s velkou rezervou prosím.. 


Darované knihy: 
Cinder (Měsíční kroniky #1) - Marissa Meyerová

Vyhrané knihy: 

Koupené knihy: 
Forgotten - Cat Patrick
Girl of Nightmares (Anna #2) - Kendare Blake

Recenzní výtisky: 
Drakie (Drakie #1) - Sophie Jordanová
Modrá jako safír (Drahokamy #2) - Kristin Gierová 
Soví zpěv - Iva Procházková
Temná horečka (Horečka #1) - Karen Marie Moning 
Věk zázraků - Karen Thompsonová Walkerová

Zmíněné blogerky: 

Užijte si krásné nedělní odpoledne! Přeju vám, ať vás zítra ten zatracený budík opravdu vzbudí a držte se! :)
1. září 2012

Recenze: Banka těl - Mladší

Název: Mladší
Autor: Lissa Price
Série: Banka těl
Díl: první
Překlad: Daniel Amcha
Počet stran: 344
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2012
Anotace: Během smrtelné nákazy zahyne většina lidstva. Díky zázračnému léku, podávanému zpočátku jen velmi starým a velmi mladým lidem, zůstanou na živu jen starci a děti – a ti najednou stojí proti sobě. Mladým se chce žít a starým se nechce zemřít.
Aby se děti uživily, pronajímají prostřednictvím tajné organizace svá těla bohatým starým lidem, kteří chtějí znovu okusit mladost – a prodloužit si život. Hlavní hrdinka tohoto napínavého románu, Callie, se nechtěně připlete do cesty intrikářskému senátorovi, který chce vydělat jmění na tom, že těla dětem jednoduše ukradne a pronajme je navěky… Callie najednou neví, komu může důvěřovat – a do toho ji zasáhne láska…


Válka život rozhodně změní, o tom není pochyb. Můžete někoho důležitého ztratit, přijít o majetek, peníze… o všechno. Pro hlavní hrdinku románu Mladší, Callie, a jejího mladšího bratra Tylera byla nejhorší ztráta rodičů a domova. Od té doby žijí jako nezákonní Mladší: spolu s dalšími jako oni obývají staré opuštěné budovy, hladoví a přežívají ze dne na den. Pro Tylera je ale tento život neživot díky nemoci, která ho bohužel provází, ještě daleko těžší. Callie se ale snaží pomoci, jak jen může. A proto jen opravdu trochu zaváhala při vstupu do tajné firmy Prime Destinations, Banky těl, která jako jediná nabízí práci Mladším, nezákonnou, ale velice dobře placenou. Ve firmě jde totiž o to, že Mladší pronajímají své tělo Straším, kteří si chtějí užít, znovu být mladými, a jsou ochotni za to zaplatit velké peníze. A Callie je odhodlaná pro Tylera udělat opravdu hodně.

Banka těl - Mladší rozhodně má čím zaujmout. Dystopické prostředí zde autorka vylíčila jasně a jednoduše hned při první příležitosti, a přestože se některé okolnosti mohou zdát otřepané a zvláštní, nic vlastně nebrání tomu, abyste se do ní okamžitě začetli. Přestože je na prostředí, ve kterém se příběh odehrává kladen důraz, a v podstatě od něj se příběh odvíjí, stačí vám k orientaci v něm pouze několik základní informací.

Samotný příběh začíná sice značně jednoduše a sleduje zpočátku jen minimum dějových linek, ale v průběhu knihy se velice dobře rozvětvuje a nabaluje na sebe další. A přestože je v první polovině hodně předvídatelný, až tak hodně, že si i říkáte, že to snad není ani možné, druhá polovina je v tomto směru rozhodně lepší. První polovina knihy se totiž převážně zaobírá pouze Callie a jejím pronájmem, který samozřejmě nebude tak v pořádku, jak firma slibovala. A tato část příběhu není sama o sobě tolik záživná jako ta druhá. V ní se totiž dost zajímavě rozvíjí i detektivní zápletka, která už předvídatelná rozhodně není, a pěkně nabírá spád. Od tohoto momentu je kniha ještě čtivější a stává se něčím lepším, než pouze jednoduchým a i mírně romantických příběhem.

Přestože je to autorčina prvotina, nelze jí upřít značná čtivost, která vás prakticky nenechá od knihy odejít. Najde se v příběhu sice pár hluchý míst, ale díky rychlosti vyprávění si jich pravděpodobně ani nevšimnete. Kniha je totiž správně dobrodružná a akční, a přestože je v některých částech hodně předvídatelná, neobejde se bez pár šokujících odhalení.

Banka těl se rozhodně stává zajímavým debutem, který si autorka opravdu dobře propracovala. Je na něm vidět posun jejího pisatelského umění, který se postupem knihy viditelně zlepšoval. Lissa Price si půdu pro další pokračování připravovala od první stránky, ale vůbec jí to nezabránilo v tom, aby opravdu překvapujícím koncem přímo nalákala na svůj další, určitě zajímavý a hlavně také dost děsivý příběh.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Fortuna Libri
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři