29. března 2012

Recenze: Inheritance


Název: Inheritance
Autor: Christopher Paolini
Série: Odkaz dračích jezdců
Díl: čtvrtý
Počet stran: 672
Překlad: Olga Staníčková
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Anotace:
Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace! Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokážou oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje. Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?



Za sedmero řekami a sedmero horami žil byl chlapec jménem Eragon a v kouzelné zemi Alagaësii vládl krutou rukou dlouhou dobu poslední dračí jezdec, král Galbatorix. Ten před mnoha lety zabil bez soucitu všechny ostatní draky a jejich jezdce a sám se korunoval králem země. O dracích a dračích jezdcích slyšel Eragon jen historky a nikdy ho ani ve snu nenapadlo, že by se jedním z nich mohl stát. Občas se ale přihodí něco neuvěřitelného…

Teď je ale Eragon spojen psychickým poutem s nádhernou dračicí Safirou a spolu s Vardeny, lidmi ze Surdy, trpaslíky, elfy, a dokonce i krvelačnými urgaly společně bojují za svržení Galbatorixe z trůnu a nastolení míru.
Eragon od té doby, co se stal jezdcem, urazil dlouhou cestu, mnohé se naučil a z obyčejného chlapce se stal vskutku moudrý a odvážný mladý muž. Teď má ale před sebou nejdůležitější úkol: zabít Galbatorixe a zachránit Alagaësii. A všechno se blíží k oné poslední, rozhodující bitvě.
V Eragonovi nám byl představen nový svět, který má bohatou historii a budoucnost plnou nečekaných událostí. V Eldestovijsme poznali elfy a spolu s Eragonem a Safirou jsme se mnohé naučili. V Brisingrovi už žádné učení nebylo potřeba, vyměnil ho boj.
Co nás ale čeká v Inheritance?

Závěrečná bitva mezi dobrem a zlem, kde zlo je reprezentováno Galbatorixem a jeho poddanými, kteří mu většinou slouží nedobrovolně. A proti nim stojí strana dobra, následována armádou válečníků odhodlaných bojovat za své chrabré cíle. Jenže hlavní úkol, zničit krále, zvládne jen jeden, respektive tedy dva: Eragon a Safira.

A máme tu schéma dětského příběhu, kdy je jeden hrdina předurčen zachránit svět.

Přestože se Inheritance na první pohled netváří jako kniha pro mladší čtenáře a pečlivě se schovává za bitvami, kde krev teče proudy, je rozhodně primárně určená právě pro ně. Ano, je tu plno válečných scén, o kterých by se rodiče vážně nemuseli dozvědět, ano, příběh je možná složitější a zamotanější, než se na první pohled může zdát, ale jeho hlavní myšlenka je vskutku jednoduchá. Dobro vítězí nad zlem a jeden člověk může zachránit celý svět.
Přestože mladší čtenáři mohou být z tohoto faktu nadšeni a drží Eragonovi a Safiře všech čtyřicet prstů, starším se příběh může zdát naivně přehnaný a vzdají ho po několika stránkách. Příběh v podstatě naivní je, ale rozhodně není hloupý. Pokud k němu budou mít čtenáři ten správný přístup, mohl by i dobře ovlivnit jejich myšlení. Z Eragonových činů se toho může člověk totiž spoustu naučit, ať už dobré věci, tak někdy i ty špatné, které by v žádném případě neměl udělat.

Jedna věc ale dokáže čtenáře naprosto vykolejit a bohužel ve špatném slova smyslu. O Galbatorixovi jsme zatím slyšeli jen hrozné věci a stal se naším největším nepřítelem. Když se s ním zde tedy poprvé setkáme, je přirozené, že máme velká očekávání a těšíme se na odporného krále, který nám jedinou větou potvrdí, jak je ohavný. Nicméně Galbatorix nám předvede jinou stránku své osobnosti a při prvním setkání vůbec nedokáže správně zapůsobit. Na to, jak velké se kolem něj dělalo divadlo a jak špatný má být, působí zprvu jako malé dítě, kterému někdo sebral jeho drahocennou hračku. A přestože se následně chová tak, jak se od něj očekává, zkrátka víte, že může být i jiný a nemáte z něj pocit toho pravého krutého vládce.

Pokud jste si už v minulých dílech oblíbili Paoliniho popisy, věřte, že teď budete přímo nadšení. Autor je dotáhl do dokonalosti: používá ještě lepší slova a všechno zní poetičtěji. Díky tomu může někdo celý příběh odsoudit za zbytečně zdlouhavý a protahovaný, kniha je ale díky tomu celistvější a perfektně si dokážete představit, co tím vlastně autor myslel. Nejlepší na tom ale je, že se nikdy neopakuje. To, co už známe, je vedlejší a je automaticky předpokládáno, že víme, co to je a k čemu to slouží, a je tak dán prostor novým, zajímavým věcem.

Inheritance je kniha, kterou si dokáží užít čtenáři skoro všech věkových kategorií. Každý si tam najde něco, co si oblíbí: skvělé válečné scény, poetické popisy, odhodlanost a vytrvalost hrdinů nebo Safiřiny pokusy o vtípky. Přestože místy čtivost pokulhává, celkem zručně to vyrovnávají konce kapitol, které dávají čtenářově vůli na frak. Celkově ale kniha působí jako příjemné čtivo na dlouhé deštivé dny, kdy potřebujete něco, nad čím nemusíte moc přemýšlet a stejně to udrží vaši plnou pozornost.

Jakožto konec dlouhé a vcelku náročné série to vůbec není špatné, ale je znát, že si Paolini nechává otevřená zadní vrátka pro případné pokračování. Sice by to nemuselo v budoucnu dopadnout úplně špatně, ale bylo by nejlepší, kdyby se v tomto už nešťoural a věnoval se něčemu jinému, protože s dalším projektem nás rozhodně může příjemně překvapit.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Fragment! 
Knihu si můžete koupit zde.
...
Recenzi naleznete také na FantasyPlanet.cz
28. března 2012

Erilianské období: křest Města čarodějů a pozvání!

Máme tu druhý článek do Erilianského období! Tentokrát se podíváme trochu podrobněji na křest Města čarodějů!

První Erilian vyšel už 26. listopadu 2010. A slavnostní křtění ho neminulo! Konalo se 6. prosince 2010 v Luxoru na Václavském náměstí v Praze. Kmotry knihy se stali zpěvačka Petra Černocká a iluzionista Pavel Kožíšek. A jak jim to s autorkou, kterou určitě poznáte, a knihou slušelo? 
Další fotky si můžete prohlédnout zde.

Pokud vás zajímá, jak takové křtění knihy probíhá, jsou tu tři videa ke shlédnutí. 

Křest Města čarodějů je ale tak trochu starší záležitost... Důležitější je, že už v pondělí 2. dubna 2012 nás v Luxoru na Václavském náměstí v Praze čeká křest Kouzel na obzoru! 
Podívejte se na krásnou pozvánku: 
Jak se dočtete na pozvánce, patronem knihy bude Jiří Lábus a kouzelné prostředí pomůže dotvořit kapela Unreel

Pokud jste se rozhodli, že půjdete, ukažte všem svým přátelům na Facebooku, že jdete na takovou fajnovou akci
27. března 2012

Průzkum: Vy a četba

Ve škole jsme dostali vypracovat na sociologii průzkum na libovolné téma. Mělo to být něco, co nás opravdu zajímá. Dlouho jsem vůbec nevěděla, na co se budu ptát, ale konečně mě to napadlo! Proč do toho zase nezakomponovat knihy! Sice si asi znova vysloužím pohled "a nepatříš do blázince?!" ale já se nedám! 

Kdybych vás tedy mohla poprosit maximálně o pět minut vašeho drahocenného času... O výsledky se určitě podělím, bude to totiž zajímavé! 

Sociologický průzkum: Vy a četba


Vysvětlivky k deváté otázce s pomocí tetičky Wiki: 
Dystopie je opak utopie. Myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody), vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů. Občané dystopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem. (Např: Hunger Games - Suzanne Collins; Oškliví - Scott Westerfeld; Přebyteční - Gemma Malley; a další)

Steampunk popisuje společnost a technologie založené na páře jako hlavním zdroji energie, která charakterizuje technologie, tvořící kulisy děl tohoto žánru. Díla se odehrávají v různých alternativních historiích či sci-fi kulisách, podobných prostředí knih Vernea nebo H. G. Wellse. Díla - na rozdíl od historických románů - představují vynálezy, technologie nebo historické události, které neexistovaly nebo existovaly jindy a jinak. (Např: Leviatan - Scott Westerfeld; Tajemství prstenců saturnu - Philip Reeve; a další) 

YA literatura = literatura pro mladé dospělé (Např: Les rukou a zubů - Carrie Ryanová; Chvíle před koncem - Lauren Oliver; Andělé noci - Lili St. Crow, Nástroje smrti - Cassandra Clare; a další)  

Teaser Tuesday (48)


Týdenní meme pořádané Should Be Reading. Ikonka vytvořená Stormy.
O co jde:
○ Popadni knihu, kterou právě čteš.
○ Otevři ji na náhodné stránce.
○ Poděl se o 2 teaserové věty odkudkoliv z té stránky.
○ Nezahrnuj do toho spoilery.
○ Napiš autora a název knížky, aby si ji ostatní mohli přidat do seznamu k přečtení.

Vstříc temnotě (Lovkyně snů #2)
Lisa McMann 

"Nic užitečného," řekne Janie. 
...
"Studenti si můžou vysloužit odměnu - myslím padesát dolarů-, pokud ohlásí zločin, který má přímou spojitost se školou. …."
...

První díl Lovkyně snů se mi líbil, a na druhý jsem opravdu zvědavá. Právě jsem ho začala číst a vypadá to hodně dobře. Spousta lidí říká, že je o dost lepší než první kniha, tak uvidíme.  
26. března 2012

Erilianské období

Loni v únoru jsem procházela knihovnu a v nových knihách jsem objevila knihu se zajímavým jménem: Erilian - Město čarodějů. Název mě hned přilákal (obálka samozřejmě také...) Přečetla jsem si anotaci a následně si knihu hned půjčila. Přečetla jsem ji za jedno odpoledne a moc se mi líbila. 

Obálka knihy ERILIAN - město čarodějůErilian – Město čarodějů
Tereza Janišová
XYZ, 2012

Erilian… mocné město, které řídí Velká rada čarodějů. Není jednoduché se stát jejím členem. Někteří se chtějí do Rady dostat i za cenu zločinu. To ale hlavní hrdinka Kiara, vyrůstající u svého poručníka lorda Tesiana, zatím netuší. Stejně tak nezná pravdu o smrti svých rodičů…
S Kiarou se setkáváme v okamžiku, kdy vstupuje na Univerzitu magických věd jako studentka prvního ročníku. Od toho okamžiku je konec bezstarostnému dětství. Do jejího života vstupuje láska, zklamání a nečekané odhalení vlastní minulosti… To vše za pomoci všudypřítomných kouzel.
Město čarodějů – svět magie, v němž dobro bojuje se zlem a který skrývá nejedno tajemství…

Úryvky z recenzí na Město čarodějů: 
"Na první dojem je Erilian obyčejný tuctový příběh s prvky "harrypotterismu" (kouzelnická škola atd.) - jednoduchá kouzelnická fantasy. Autorka přesto není bezduchý pisálek, protože i tak klišé story dokázala poutavě popsat od začátku až do konce knihy. Umí to, ale ještě musí svůj um vybrousit. Erilian byl první zátěžovou zkouškou a vcelku prošel."
"Čeká nás tedy skutečně strhující fantasy příběh, jak slibuje anotace na obálce? Odpověděl bych šalamounsky: možná strhující pro dvanácti až patnáctileté dívky. Neboť chuť zmrzliny, radost z tance, nové šaty, zkoušení ve škole, první milenecký polibek, proniknutí k tajemnému artefaktu i vražedný čarodějnický souboj mají v příběhu stejnou emocionální hodnotu: něco se prostě děje a je popisováno, celkem zručně a zábavně, s promyšlenou zápletkou, ale se „strhujícím napětím" dívčího deníčku či webového blogu."
Otomar DvořákPevnost 02/2011
"I přes tyto překážky se nedá říct, že by kniha byla jen nudným přepisem dobrodružství Harryho Pottera. Mladá autorka postupem času dokázala najít cestu k tomu, jak z větší části zaujmout. Vše se začíná měnit právě s příchodem Kiary na univerzitu. Příběh začíná dostávat spád a čtenář se tak může postupně ponořit do dobrodružství ve městě Erilian.
...
Debutové dílo Erilian, město čarodějů od mladé autorky Terezy Janišové umožňuje příjemně strávit čas s pohodovou knihou. Nejedná se sice o naprosto unikátní nápad a začátek nebude pro fanoušky Harryho Pottera ničím novým, přesto se i zde dá najít něco kouzelného, co člověka povzbudí k další četbě."
- Lenka Zajícová, Topzine.cz
"Zatímco při popisu města, rozvíjení zápletky, jsou patrné drobné začátečnické neobratnosti (např. podstatné informace slýchá Kiara náhodně zpoza pootevřených dveří) a i rytmus příběhu (hlavně v prostřední části) kolísá, silnou stránkou knihy jsou dialogy Kiary a její kamarádky Jinxie. Jsou přesně odpouslouchané od dnešních mladých dívek a hrdinku magického světa jim přibližují. 
...
Autorka přiznává, že má žánr fantasy ráda. Proto beru její knihu jako sice smělý, ale ještě ne příliš rozvinutý a dokonalý krůček. Což není výtka, protože skuteční mistři se rodí opakováním a vybrušováním. Základ - nesporný literární talent a chuť zde zjevně nechybí. Těším se proto na druhou knihu Terezy Janišové, která - jak předpokládám - ukáže její skutečnou sílu.
...
Co však zcela nečekaně musím ocenit je velice decentní a citlivé vyjádření zvláštního vztahu mezi Kiarou a tajemným Lyrazem Perelianem."
- Stanislav Polauf; Webmagazín rozhledna

Kniha skončila a já jsem až donedávna neměla vůbec tušení, že bude mít nějaké pokračování. Jak jsem ale byla mile překvapená, když jsem si přečetla anotaci druhého dílu: 
Obálka knihy Erilian 2: kouzla na obzoruErilian - Kouzla na obzoru
Tereza Janišová
XYZ, 2012
Život ve městě Erilian se zdá být až pohádkově idylický. Zia, mladá spisovatelka, rebelka a čarodějka v jedné osobě, tento názor nesdílí. Kde má v tomhle nudném městě snobů najít inspiraci pro svoji knihu? Když ale objeví v zaprášeném podkrovním pokoji matčin starý zápisník z jejích cest po jihovýchodních zemích, obrátí se mladé čarodějce život vzhůru nohama. Rozhodne se vzít svůj osud do vlastních rukou a jedné letní noci
uteče z domu. Netuší ale, že pluje vstříc velkým tajemstvím, která dlouhá léta spala za obzorem

Teď je tu ve spolupráci s autorkou připravený projekt, díky kterému budete mít šanci, se toho o knihách spoustu dozvědět! Bude tu hodně rozhovorů, strašně moc! Několik videí a reportáž z křestu Kouzel na obzoru


Kde  o knihách můžete ještě něco zajímavého najít? Zkuste nejdříve prošmejdit krásné oficiální stránky! Pak můžete zjistit novinky na Facebooku Erilianu. A uživatelé GoodReads si knihy mohou přidat na své virtuální poličky: Město čarodějů, Kouzla na obzoru.


Tohle bude ještě zajímavé období...


Seznam všech článků: 
24. března 2012

On my wishlist #35



Meme z tvorby Book Chick City, které spočívá v tom, že jsou publikovány knihy, které si člověk chce pořídit. 

Jelikož v poslední době přestávám číst ke knihám anotace, vůbec nevím, o čem mají následující knihy být! Zaujaly mě ale hodnocením na GoodReads, obálkou a také na ně slýchám docela slušné názory, tak časem uvidím...

Jinx Tempest (Tempest, #1)
Jinx - Meg Cabot
Tempest (Tempest #1) - Julie Cross

The Beginning of After Hourglass (Hourglass, #1)
The Beginning of After - Jennifer Castle 
Houglass (Hourglass #1) - Myra McEntire

23. března 2012

Recenze: Magie útočí


Název: Magie útočí
Autor: Ilona Anrews
Série: Kate Daniels
Díl: třetí
Počet stran: 272
Nakladatelství: Fantom Print
Rok vydání: 2012
Anotace:
Od chvíle, kdy začala Kate Danielsová pracovat pro Řád rytířů milosrdné pomoci, má tahle žoldačka práce s paranormálními problémy až nad hlavu. A v Atlantě, kde magie přichází a odchází ve vlnách, jak se jí zlíbí, to už o něčem vypovídá. Když je její vlkodlačí kamarád Derek nalezen polomrtvý, Kate zjišťuje, že stojí proti dosud největší výzvě své kariéry. Její vyšetřování ji totiž zavede k Půlnočním hrám. Ultimátnímu turnaji nadpřirozených bytostí jen pro zvané, kde neplatí téměř žádná omezení ani pravidla. Jí a Curranovi, Pánovi šelem, se podaří odhalit temné plány, jež by mohly navždy změnit osudy všech atlantských kožoměnců…

Otec Kate vždycky říkal, aby se k lidem nevázala. Říkal, že mít opravdové přátele, na kterých člověku záleží, je nebezpečné. Přestože jinak ho Kate ve všem poslouchala, u tohoto se tak nestalo.
S Kate si není radno zahrávat. Málokdy se stane, aby někdo z konfliktu s ní vyšel živý. A jelikož má teď Kate opravdové kamarády, její okruh působení se rozšiřuje. Přestože se všichni její přátelé o sebe dokážou postarat sami (pokuste se učesat Jeho lvímu veličenstvu hřívu a ukousne vám ruku), Kate se za ně cítí odpovědná. Přeci jenom jsou to její přátelé a ona jim chce za každou cenu pomoct.
Proto se není čemu divit, že když ji Derek požádá, aby předala vzkaz, tak to zkrátka udělá. I když ví, že se vzkaz dostane do rukou špatňáků a že z toho bude pořádný průšvih. Slib je ale slib, a pro Kate sliby znamenají hodně. Tak hodně, že je kvůli nim ochotná vstoupit do arény Půlnočních her a bojovat. V tu chvíli ale ještě nemá vůbec tušení, že se z toho vyklube pořádný malér s obrovskými následky.
 
Autorská dvojice Ilona a Andrew Gordonovi znovu spojila své síly, aby napsali již třetí knihu do série Kate Daniels. Kateini fanoušci a obdivovatelé mohou jásat. Odvedli skvělou práci! Třetí díl je totiž zatím nejlepší ze série.

Kniha začíná nevinně: ukázkou Kateiny obyčejné práce pro Řád. Ta spočívá v tom, že uklízí nepořádek, který v Atlantě napáchají magické vlny. Jak se ale příběh rozjíždí, dostáváme se spolu s ní hlouběji do nástrah příběhu. A Kate to nemá lehké. Nikdy se totiž přímo nezaměří pouze na jedinou věc. Vždycky jich řeší několik naráz. A teď by mohla přijít ohraná věta: „já jsem ti to říkala!“ Ale kdepak. Kate zvládá s přehledem všechno a v příběhu se vůbec neztrácíte. Mohlo by se tedy říci, že některé záležitosti budou zbytečné a k aktuálním problémům se nebudou nijak vztahovat, ale opak je pravdou. Všechno souvisí se vším a je to skvěle propojené. Vždycky víte v pravou chvíli to, co máte vědět. A když už si řeknete, že teď už vás vůbec nic nepřekvapí: bum! Znovu zíráte na stránku s otevřenou pusou.

Struktura příběhu je skvěle propracována a nenajdete na ní jediný zádrhel, který by plynutí děje zpomaloval. Všechno běží jako po drátkách a rychlostí blesku otáčíte jednu stránku za druhou. Čtení je ještě ulehčeno vtipnými dialogy, ve kterých se nejen hlavní hrdinka nebojí použít ironii a sarkasmus. I samotné popisné části nejsou k zahození, ba jsou tak dobré, že si ještě dlouho po přečtení budete schopni velmi detailně představit všechno, o čem byla řeč.

Každý díl má vlastní děj, kolem kterého se točí. Není proto vůbec problém, přečíst si pouze tento díl. Všechno potřebné o chodu světa a vztazích jednotlivých hrdinů se dovíte a opakování nebude vadit ani stálým čtenářům. Pokud vás ale série zaujala, je rozhodně lepší začít hezky od začátku. Přestože každá kniha mávlastní příběh, občas se objeví informace, které dohromady skládají děj, který pravděpodobně dostane prostor v budoucnosti.
 
Magie útočí je rychle odsýpající kniha, se skvělým příběhem a hrdiny, kteří se vám dostanou pod kůži. Pokud se obáváte, že díky Kateinu vztahu-nevztahu je kniha jen další rádoby romantickým čtivem, kde fantasy tvoří jen nevšední pozadí, nemáte se čeho bát. Hlavní náplní příběhu je silná a nevšední zápletka. Jisté náznaky romance tam sice najdete, vůbec ale nepřebírají v příběhu vedení a jsou pouze milým a vtipným odlehčením celé knihy. Ať už jste fanoušky urban fantasy, anebo ne, tahle kniha vás dostane na svoji stranu a už nikdy vás nepustí.


Recenzi naleznete na FantasyPlanet
22. března 2012

Představ svoji oblíbenou knihu

 Představ svoji oblíbenou knihu je soutěž pořádaná Sue, Mimi a Luce. O co vlastně jde, si můžete přečíst třeba tady
PREDSTAV SVOJU OBĽÚBENÚ KNIHU - súťaž


Říct jednu oblíbenou knihu je pro mě hotová sebevražda. Vždycky jsem hodně četla, ale za poslední rok a půl toho bylo opravdu spousta a určitě budu i nadále hodně číst. Mohla bych vyjmenovat knihy, které jsem přečetla před dávnou dobu a stejně mi zůstali v paměti a hlavně v srdci, jsou to například: Dědeček večerníček, Staré pověsti české, Harry Potter, Klukům vstup zakázán – Jen pro čarodějnice (na téhle sérii jsem naprosto ujížděla a i teď, když jdu do knihovny a vím, že tam chvíli zůstanu, kousek si vždy přečtu!) Klub záhad, W.I.T.C.H. (tyhle knihy a komiksy zůstávají v mém životě až do teď, hlavně z velice sentimentálních důvodů…) Přebyteční (moje první dystopická četba), výbornou knihou je také Elantris (četla jsem už asi desetkrát), a takhle bych tady mohla vyjmenovávat opravdu ještě dlouho. (A i Stmívání by se jistým způsobem patřilo.) Další významnou knihou je určitě Hunger Games – Aréna smrti, tu jsem zahlédla velice dávno někde na internetu, zaujalo mě to a hned jsem šla do knihovny. Nemohla jsem ji tam vůbec najít a pořád jsem knihovnici tvrdila, že má červenou obálku.

Za nedlouho potom, jsem ale na jednom blogu uviděla fotku českého vydání Města z kostí a nadšený výkřik, jak moc je ta dívka nadšená z toho, že ji konečně má doma. Pamatuju se, jak jsem se nad českou obálkou zhrozila a říkala jsem si, co na tom proboha vidí!  Potom myslím následoval její zápis z knihy a já si řekla, že to zní zajímavě. Zkontrolovala jsem, jestli mají knihu v knihovně a vyrazila jsem si pro ni. Netrvalo dlouho a knihu jsem tam našla. Když jsem ji ale podávala knihovnici, normálně jsem se za tu obálku styděla! A hned, co jsem vyšla z knihovny, jsem ji okamžitě schovala do tašky, protože jsem nechtěla, aby mě s ní někdo viděl…
Myslím, že jsem do čtení nepustila hned, protože jsem si svojí volbou přeci jenom nebyla tak úplně jistá. A neustále jsem si říkala, že něco s tak ohavnou obálkou přece musí být paskvil! Vždyť ten týpek tam vypadá, jako kdyby útočil na chleba nožem na máslo!

Jenže pak jsem konečně sebrala odvahu a knihu začala číst… a za několik hodin jsem ji odčetla!  

Byla jsem z knihy tak strašně moc nadšená! A stále jsem. (A hlavně z Jace… co si budeme povídat, že?) Do noty mi ale padla i hlavní hrdinka Clary, které závidím krásné zrzavé vlasy. Oni celkově všechno postavy mají něco do sebe, na každém si člověk najde to něco, co se mu líbí, a díky tomu vytváří jejich kulty a dokáže je citovat.

Vždycky jsem tak trochu ujížděla na příbězích, kde hrdinové „něco lovili“. Takže mně svět lovců stínů ohromně učaroval! Vymýšlela jsem si všelijaké nestvůrné démony, a jak bych je asi porazila a měla jsem krásně divoké sny! Googlila jsem si také různé runy a dlouho jsem měla jeden obrázek spojený s touto knihou na ploše počítače (a občas ho tam i vrátí a rozplývám se nad ním…).

Hrdinové jsou skvělí, příběh je perfektní, ale co mě u něj vždy udrží, je Casiin styl. Nechápu, jak to dělá, ale když se do její knihy začtu (a nemusí to být jen Město z kostí) mám strašně příjemný pocit, jako bych se znovu viděla s kamarádkou, kterou mám strašně ráda a ona by mi skvělým stylem vyprávěla svůj příběh. Čas od času nalistuju jakoukoliv stránku v Městě z kostí a chvíli si z něj čtu. Pak si vždycky řeknu: „páni, jak jsem bez toho mohla vydržet tak dlouho?!“ A znovu se ujišťuju, že jsem se neposunula v čase a že se vydání další knihy výrazně nepřiblížilo.

Pravděpodobně jsem od té doby přečetla spoustu knih, které se dostaly na příčku o trochu výš než Nástroje smrti, ale zbožňuju je stále stejně.

Takže otázka: proč právě Nástroje smrti?

Když pominu nádherné originální obálky, skvělý děj, svět a dokonalé kluky, které si člověk zamiluje, označím knihy z této série jako takové odrazové knihy. Můžu vlastně říct, že Nástroje smrti pro mě jsou začátkem četby YA literatury. Ano, četla jsem před nimi Hunger Games, jenže ty jsou pro mě v úplně jiné kategorii, a četla jsem před nimi určitě ještě něco jiného, ale Nástroje smrti zkrátka vítězí. 
Nikdy totiž nezapomenu na Jaceův úsměv, Claryny zrzavé vlasy, Simonovy poznámky, Izzienu odhodlanost a tvrdohlavost, a Alecovu roztomilost. Nikdy nezapomenu, jak se Kostelník vždy objevil v pravou chvíli. To, co mi ale zůstane v paměti určitě nejdéle, je Magnusova (Krasomilova) šílenost.
21. března 2012

Waiting on Wednesday (48)

Wating on Wednesday je týdenní meme, pořádané Breaking the Spine. Cílem je vybrat jednu knihu, kterou si chcete přečíst.


Rudá jako rubín (Láska nezná čas #1)
Kerstin Gierová

Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. A co teprve když pochopí, že tím největším rodinným tajemstvím je ona sama. Jaké nebezpečí člověku hrozí, když se zamiluje napříč časem?  

Podle anotace možná kniha nevypadá jako nějaký super skvost, ale slyšela jsem na ní celkem slušné ohlasy. A přestože růžovou barvu moc nemusím, obálka se mi opravdu líbí! 
20. března 2012

Recenze: Article 5


Article 5 (Article 5, #1)Název: Article 5
Autor: Kristen Simmons
Série: Article 5
Díl: první
Počet stran: 364
Nakladatelství: Tor Teen
Rok vydání: 2012
Anotace:
New York, Los Angeles a Washington D. C. byly opuštěny. 
Ústava byla zrušena a nahrazena Morálními  ustanoveními. 
Neexistuje žádná police, ale pouze vojáci. Neudělují se pokuty za špatné chování, lidé jsou rovnou zatýkáni, souzeni a jedná se s nimi ještě hůře. Lidé, kteří byli zatčeni, už se totiž většinou nikdy nevrátí. 
Sedmnáctileté Ember Miller není tak stará, aby si nepamatovala, že takhle to vždycky nebylo. Když žije se svojí odporující svobodnou matkou, těžko se jí zapomíná, že lidé nebyli zatýkáni pro čtení špatné knihy nebo když zůstali venku po setmění. Je pro ni těžké zapomenout, že život ve Spojených státech býval jiný. 
Ember je nenápadná a má se před vším na pozoru. Ví, jak získat věci, které potřebuje: potravinové lístky, oblečení a jak zvládnout náhodné vojenské kontroly domu. Pokud to okolnosti povolí, její život je ohromně nevinný. 
Dokud není její matka zatčena za porušení pátého článku (pozn. Article 5) Mravního ustanovení. A jedním ze zatýkajících strážníků není nikdo jiný než Chase Jennings… jediný chlapec, kterého Ember kdy milovala.
                                                         
Po válce ve Spojených státech se všechno změnilo, zhoršilo se. Změnil se způsob vlády, byla nastolena ohavná Morální ustanovení, podle kterých se lidem odměřují strašné tresty. Často se i stává, že někdo zmizí a už se nikdy nevrátí.
Embřin život nebyl nikdy lehký. Ne. Vždycky byl těžký. Když jednou Ember přijde domů, ještě netuší, že za několik málo okamžiků se její život radikálně změní. Se zatčením její matky na základě článku pět začíná boj o vlastní život a svobodu. Přes převýchovná zařízení, kde jsou pro vládu a vládou vychováváni otroci, se Ember dostane na místo a o jehož existenci neměla nejmenší tušení.
Teď je ale čas bojovat a nejde tu jen o samotnou Ember, ale o všechny. Všichni si přeci zaslouží svobodný život.

Morální ustanovení Spojených států amerických
Článek 1
Spojené státy americké přijímají americkou církev jako své oficiální náboženství.
Článek 2
Literatura a ostatní média jsou nemorální a tímto se zakazuje jakékoliv jejich vlastnictví, koupě, prodeje a půjčky v jakékoliv kapacitě.
Článek 3
Kompletní rodina je povolena pouze ve složení jeden muž, jedna žen a dítě (děti).
Článek 4
Tradiční role mužů a žen musí být zachovány.
Článek 5
Děti jsou považovány právoplatnými občany pouze tehdy, když jsou počaty sezdaným mužem a ženou.

Dystopie teď letí. Pokud jste si toho ještě nevšimli, stačí najít jakýkoli knižní blog a podívat se na knihy, které se tam rozebírají, a vsaďte se, že mezi dystopie mezi nimi opravdu najdete. Cože je na nich tak lákavého?
Asi jsme všichni masochisti a strašně nás baví číst o utrpení ostatních lidí. Ty jejich zákony, podoba státu a jejich obyvatelé jakoby měli vymytý mozek. Všechno, co tvrdí jejich vláda, je přeci pravda a opovažte se někdo něco namítnout proti ní! Mohlo by se stát, že prostě zmizíte…
Big_eda89d18a34783707fd2e7cf52dd4c62f444d0f3_largePak se ale objeví někdo, kdo jim odporuje, ať už jsou oni kdokoliv: diktátor, náboženská sekta, vojáci nebo ostatním lidem nadřazená skupina. A bojují, všemi dostupnými prostředky za svobodu.
Nejhorší ale je, uvědomit si, že boj je potřeba. Většinou to jedné určitě osobě nějakou dobu trvá…tak třeba například, jednu celou knihu.

Takže, co tu vlastně máme?
Brilantně ohavný dystopický svět, odvážnou hlavní hrdinku, která se snaží jenom to všechno nějak přežít, vzdorující matku a kluka.

Pokud se podíváte na dějovou osnovu jiné dystopie, která pojednává o odporu hlavního hrdiny, nebo celé skupiny, nalezli byste s Article 5 značnou podobnost. To je bohužel pravda. Jenže my jsme zkrátka nenasytní po podobných dobrodružstvích a takové knihy nám dělají moc dobře. Chceme číst o boji za vlastní svobodu a promítat sebe sama do činů oblíbených hrdinů. Chceme si představovat, že toho všeho bychom byli taky schopní. A chceme povzbuzovat hrdiny a křičet na ně: „Ty to dokážeš!“

Article 5 je kniha, která má, co nabídnout.

Ať už totiž preferujete akčnější scény a dobrodružství, v knize je najdete. Když obdivujete fantazii autorů při vytváření nového státního útvaru se všemi zákony a ustanoveními, na Articlu 5 si smlsnete jako na šlehačkovém dortíku. A pokud se zaměřujete spíše na romantickou linku příběhu, ani zde nebudete zklamání.

Když se nejdřív podíváme na tu dobrodružnou stránku příběhu, není tu nic, co by se jí dalo vytknout. Jak akčně příběh začíná, tak v takovém duchu se nese celou dobu až do samého konce. Autorka vhodně promíchává aktuální události vzpomínkami hlavní hrdinky, takže čtete velmi rychle, abyste se dozvěděli, co se bude dít dál. Jenže i vzpomínky vás zajímají, protože zase chcete vědět, proč se hrdinové chovají tak, jak se chovají, takže si vychutnáváte každou stránku.
Občas najdete spolu s hrdiny chvíli klidu na povídání a zasloužený odpočinek, ale jinak jste celou dobu s nimi v jednom kole. A v tomto momentě většinou nastupují romantické scény.
Na vztahu Ember s Chasem je zvláštní to, že ti dva už se dávno znají a teď se akorát po několika letech znovu potkávají. Jejich příběh je proto mnohem zajímavější, protože my se jejich minulost dozvídáme postupně a teprve potom chápeme jejich činy. I proto je jejich vztah jeví… zdravěji, než všechny, se kterými jsme už měli tu čest. Nejsou do sebe bláznivě zamilovaní a všechno, co dělají, nedělají jen proto, aby mohli být navždy spolu. Bohužel do Chasovy hlavy nevidíme, a ano, Ember si po něm několikrát otravně fňukne, nicméně to není jako: „proč se na mě takhle dívá? Vypadám snad v těchto kalhotách tlustě?“ My její myšlenky chceme znát a jsou pro nás opravdu přínosné.

Všechno tohle je ale vedlejší. Kniha se primárně nezabývá jejich vztahem, ale něčím úplně jiným. Embřiným bojem, který se nejdříve vlastně týká pouze její matky, poté se ale zobecňuje a stává se bojem za lepší svět. A Ember má před sebou ještě dlouho cestu.
Article 5 pojednává o tom, co všechno člověk musí prožít a čím si musí projít, aby se odhodlal bojovat proti systému. 
Akční příběh, který nenechá spát: ANO
Úžasně komplikovaní hrdinové: ANO
Ohavný svět: ANO
Nádherná obálka: ANO
Co jiného ještě můžeme chtít?

Article 5 je ohromně akční a návyková kniha, kterou si člověk snadno oblíbí a nebude ji moci dát z ruky. Velice rád stráví s hrdiny čas a bude se těšit na jejich další setkání. Kniha se čte plynule a bez zádrhelů, přesněji řečeno: je to jedna velká jízda, která nenechá člověk pořádně oddechnout a po poslední stránce ho vyplivne do jeho nudného, obyčejného života. Úžasné vzpomínky na všechno, co se v knize událo, ho ale budou provázet ještě dlouho.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Tor Teen!

Review: Article 5


Article 5 (Article 5, #1)Title: Article 5
Author: Kristen Simmons
Series: Article 5
Part: first
Number of pages: 364
Publisher: Tor Teen
Release date: January 31st 2012
Synopsis:
New York, Los Angeles, and Washington, D.C., have been abandoned.
The Bill of Rights has been revoked, and replaced with the Moral Statutes.
There are no more police—instead, there are soldiers. There are no more fines for bad behaviour — instead; there are arrests, trials, and maybe worse. People who get arrested usually don't come back.
Seventeen-year-old Ember Miller is old enough to remember that things weren’t always this way. Living with her rebellious single mother, it’s hard for her to forget that people weren’t always arrested for reading the wrong books or staying out after dark. It’s hard to forget that life in the United States used to be different.
Ember has perfected the art of keeping a low profile. She knows how to get the things she needs, like food stamps and hand-me-down clothes, and how to pass the random home inspections by the military. Her life is as close to peaceful as circumstances allow. 
That is, until her mother is arrested for noncompliance with Article 5 of the Moral Statutes. And one of the arresting officers is none other than Chase Jennings…the only boy Ember has ever loved.

Everything has changed after the war in the United States, got worse. There were political changes and awful Moral Statues were approved. In their name people get punishments. And it is usual that people disappear and never come back.
Ember´s life was never easy. Honestly, it was always hard. When one evening she comes home, she has no idea that her life is going to change. With her mother´s arresting because of the Article 5 starts her fight for her own life and freedom. Through different facilities where the slaves are made by and for the government, Ember goes to a place she didn´t know there could be one. Basically she even didn´t believe there could exist something like this.
But now it is time to fight and everything is not about Ember, but it is about all the people because everybody deserves free life.

The Moral Statues of the United States of America
Article 1
The United States embraces the Church of America as her official religion.
Article 2
Literature and other media considered immoral are hereby banned and shall not be owned, bought, sold or traded in any capacity.
Article 3
Whole families are to be considered one man, one woman, and child(ren).
Article 4
Traditional male and female roles shall be observed
Article 5
Children are considered valid citizens only when conceived by a married man and wife.

Dystopian books are on top right now. Just open any book blog and you will find it out. And what is so cool about these kinds of books?
We all are masochists and we like reading about others suffering. Their laws, statements, the form of the government and like all of the people don´t have their own minds and thoughts. Everything what is said by their government is the right thing and be aware to say something against! There is the possibility of you being gone… forever.
But there are people who are against them, whoever they are: dictator, religion sect, soldiers or to people superordinate group. And that people fight against these with whatever it needs.
Big_eda89d18a34783707fd2e7cf52dd4c62f444d0f3_largeBut the worst thing is to find out that the resistance is the right thing. Usually it takes one person certain time… for example: one book.

So, what do we have here?
Awful and brilliant dystopian world, brave main character who is trying to stay alive, her mother and a guy.

If you look into the story line of some other dystopian book which describe resistance of a character against something or someone, you could find a few similar things. That is unfortunately true. But we want this kind of stories and we want to project ourselves into the favourite characters. We want to imagine that we could do something like that too. And we want to cheer and shout at the character: “You can do this!”

Article 5 is a book which has a lot to offer.

If you prefer adventures and action scenes, there are in the book. If you adore author´s imagination for creating new state system with all of these horrible statements, you will enjoy Article 5 like a creamy cake. And if you like romantic story lines you will not be disappointed here too.

When we look into the adventure and action story line, there is nothing wrong with it. How action the story starts, like that goes all the time and ends in the same action mood. Simmons mixed very well present scenes with these that are happening in the past. So you are reading so fast to know what is going to happen but you also want to know what had happen and want to know why the characters behave like they do, so you are enjoying every single page.
Sometimes there are short parts of relaxing with the characters. They talk and have deserved rest, in exchange of all of that action. In these quiet scenes some kind of romantics comes.
About Ember and Chase´s relationship is special that they know each other for a really long time. And now they have just met again after years. Their story is so much interesting with the fact that we don´t know what have happened between them and we are finding it out by pieces. Because of that, their relationship is…healthier than all them we have already met. They are not crazy in love and everything what they are doing is not because they want to be together forever. Unfortunately we can´t see into Chase´s mind so we don´t know exactly his feelings and yes, Ember is thinking about him, a lot. But it is not like “why does he look at me like this? Do I look fat in these jeans?” Her thoughts about him are good for us because they are about their past and we want to know them.
 
But all of this is not the major thing. This book is not about relationship between Ember and Chase, but there is something very different going on. It´s about Ember´s fight which is in the beginning so personal because of her mother, but then everything changes. Ember is fighting for better world and she still has a long way before her.

Article 5 is book about what people have to survive to find out that they don´t want to be a slave of a bad system and they want to fight against it.

Action story that will not let you sleep: CHECKED
Great and complicated characters: CHECKED
Awful world: CHECKED
Beautiful cover: CHECKED
What else should you wish?

Article 5 is action and absolutely addictive book that is really easy to love and you will be not able to put it down. You would like to spend more time with the characters and you will be looking for their next meeting. The book is readable fast, without any troubles, exactly: it is one big ride that you will be not able to stop enjoying. And the book will let you out after the last page to your normal, boring life. But the amazing memories about what fantastic has happened in the book you will remember for a very long time.


Many thanks to the Publisher for sending me the book for review!
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři