22. září 2013

Nebezpečné putování neznámem | Krvavá cesta - recenze

Název: Krvavá cesta
Autor: Moira Young
Série: Dust Lands
Část: první
Počet stran: 344
Překlad: Zdeněk Uherčík
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013
Anotace:

Saba žije u Stříbrného jezera – pustiny zpustošené neustálými písečnými bouřemi – kde se její rodina snaží přežít a neustále naráží na pozůstatky dávno zaniklé civilizace Padlých. Když čtyři tajemní jezdci unesou její milované dvojče Lugha a zabijí jejího otce, Saba se vypraví osvobodit bratra a pomstít otce. Cestou potkává pestrou společnost dobrodruhů, pašeráků a samozřejmě i Jacka, úžasného a nesmírně drzého kluka. Saba během svého putování zjistí, že není slabou a bezbrannou dívkou, ale naopak skvělým bojovníkem, který má schopnost změnit deformovanou společnost zevnitř…Krvavá cesta je román plný akce, napětí a dobrodružství. Román, který vás uhrane.

Saba žije se svou rodinou v ústraní u Stříbrného jezera. Ona ani její sourozenci, dvojče Lugh a mladší sestra Emmi nikdy nikde jinde nebyli. Jejich život zní docela idylicky, protože si pouze s otcem žijí daleko od nějaké civilizace, ale rozhodně takový není. Žije se jim špatně… jejich otec není po smrti matky takový, jaký býval, nepečuje o děti tak, jak by měl, dům se jim rozpadá a sourozenci nemůžou najít nic pořádného na jeho opravu. A s jídlem to také není zrovna slavné. Všechno jde ale do kopru ještě daleko víc po jedné obrovské bouřce. Záhy po ní se totiž objevují záhadní jezdci na koních a odvedou Lugha pryč. Saba je ale odhodlaná bratra najít a zachránit ho, protože si nehodlá bratra nechat jen tak vzít. A tak se vydává s Emmi na strastiplnou a nebezpečnou cestu neznámem, která ani pro jednu z nich rozhodně nebude jednoduchá a bezpečná. Přeci jenom je teď země ošklivé místo…

Krvavá cesta má skvělou pověst zajímavé a originální dystopie a já jsem se jí opravdu nemohla dočkat. Nic jsem o příběhu vlastně nevěděla (aneb moje „prokletí“ nečtení anotací), ale byla mi několikrát doporoučená, takže jsem se na ni opravdu těšila. Podle doporučení jsem se měla připravit na velice zvláštní a originální styl vypravování a zvláštní slova, která mě čekají. Bohužel jsem se ale toho vůbec nedočkala.

Je mi pět let. Je slunečný den. Jsem na břehu Stříbrného jezera. Sama. Větřík mi čechrá vlasy. Voda měkce šplouchá. Dřepím a stavím na sebe bílé ploché kamínky. Počítám.
„Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm!“
Padne na mě stín. Vzhlédnu. Táta. Jaký býval, když jsem byla malá. Než máma umřela. Husté, černé vlasy, veselé oči, silný, hezký.
„Sedm tati, koukni!“
Dřepne si vedle mě a vezme mě za ruku. „Sabo, Lugh a Emmi tě budou potřebovat. A další. Mnoho dalších, kteří na tebe budou spoléhat, a ty budeš muset zůstat sama. Nepoddávej se strachu. Buď silná. Vím, že jsi. A nikdy se nevzdávej. Nikdy. Ať se stane cokoli.“
Usmívám se na něho.
„Neboj, tati. Nejsem žádná třasořitka.“

Ta zvláštní slova, na která jsem byla opravdu upřímně zvědavá a těšila jsem se na ně, se v překladu vůbec neobjevila. A to mě opravdu mrzí, protože jsem při čtení i cítila, že knize doopravdy něco schází. Zato toho slibovaného odlišného stylu se ale vážně v knize dočkáme. Moira Young totiž píše velice zvláštně. Přímočaře a doslova jednoduše, věty má krátké a úsečné a nezabývá se popisy okolí a vlastně ani moc osob, pokud to zrovna není nutné. Knize tak ale rozhodně nic neschází, ba právě naopak, je díky tomu velice čtivá a zajímavá.

Čtivá je ale také díky opravdu neotřelému a originálnímu příběhu, který vás ke čtení připoutá už od první stránky. Nejedná se pouze o zdlouhavé putování a v posledních pár stránkách o záchranu bratra. Kdepak. Krvavá cesta je doslova nabitá událostmi a dějem, že se docela divím, že je to jenom jedna kniha. Zkrátka se u čtení rozhodně neunudíte, ale také není přeplněná, že byste nevěděli, na co se dřív soustředit, protože je velice dobře vyvážená. A má opravdu skvělou atmosféru. 


„Nezvaní hosté nebývají v Polích Svobody vítáni. Někdy je Tontonové pověsí, jindy setnou a hlavu narazí na kůl. Ale vždycky potřou obličej popelem. Tak poznáš, že jsi na jejich území. Když to uvidí moudrý člověk, otočí se a upaluje zpět, jak nejrychleji může.“
„Ale my jsme se neotočili.“
„Ne. Moudrost nikdy nepatřila k mým ctnostem.“

Pokud by se vám náhodou stalo, že byste knihu odložili, rozhodně by to nebylo kvůli příběhu. To spíše kvůli Sabě, samotné hlavní hrdince. Není to totiž úplně jednoduchá postava a člověk si na ní musí trochu zvyknout, ale i potom mu pravděpodobně nepřiroste k srdci, zkrátka je už taková. Ano, je to zajímavá osoba, ale není to ten typ hrdinky, který si okamžitě oblíbíte. Tak je to i s ostatními hrdiny, nejedná se zkrátka o jen tak obyčejné postavy.

Krvavá cesta je velice zajímavá kniha s ojedinělým příběh, který má opravdu svého čtenáře čím upoutat. A rozhodně si čtení dokážete pořádně užít, protože se čte vlastně sama. Přesto se ale nemohu ubránit pocitu, že jí něco tak trochu chybí… Ale věřím, že se toho dočkám v pokračování, a jsem na něj opravdu upřímně zvědavá a vím, že mě Moira Young ještě dokáže pořádně překvapit. 

Za poskytnuí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství CooBoo. 
Knihu si můžete objednat zde.

0 komentářů:

Okomentovat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:


Autoři