21. listopadu 2013

Jaké to je být nesmrtelný? | Elixír - recenze

Název: Elixír
Autor: Alma Katsu
Série: The Taker Trilogy
Díl: první
Překlad: Libuše a Luboš Trávníčkovi
Počet stran: 432
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2013
AnotaceNapínavý historický román s vazbou do přítomnosti začíná v současnosti na severovýchodě Ameriky. Na kliniku policisté v noci přivezou mladou ženu, která v lese zabila neznámého mladého muže. Záhadná Lanny začne lékaři vyprávět o své minulosti, která je plná temných tajemství. Nechybí v ní osudová láska ke krásnému synovi bohatého zakladatele města, pozdější skandály a prostopášný život s uhrančivým hrabětem. Příběh neutuchající lásky i čiré zrady, který přesahuje čas a smrtelnost, udrží čtenáře v napětí od první až do poslední stránky.

V malém městečku St. Andrew ve státě Maine žije lékař Luke Findley. Luke je rozvedený, žije odjakživa v tom stejném městě, momentálně tam žije sám a zrovna nic moc se v jeho životě neděje. To se ale změní, když do nemocnice přivede místní policie mladou dívkou celou od krve s tím, že někoho zabila. Ta dívka byla Lanny, celým jménem Lanore McIlvrae, která opravdu někoho zabila. Přesněji řečeno zabila muže, kterého celý svůj život hluboce milovala…

Very classy Tady se příběh začíná značně komplikovat, protože Lanny začíná v nemocnici Lukovi vyprávět svůj životní příběh, a tak se dostáváme do roku 1809 a Lanore vypráví… Vypráví o tom, jak se do Jonathana zamilovala, jak vypadal jejich vztah, který ale skrývali před celou vesnicí a proč se musely jejich cesty rozdělit. Poté se dostává k momentu, kdy poznala záhadného, krásného, inteligentního, ale krutého a nemilosrdného Adaira, díky kterému se její život opravdu rapidně změnil. A to nejen proto, že se stala doslova jeho, jako spousta dalších lidí, ale protože z ní také vytvořil bytost podle svého mínění. Udělal jí totiž nesmrtelnou a začal jí vyprávět, jak se i on stal nesmrtelným.

A tak nám Elixír nabízí hned tři příběhy v různých časech, které jsou na sebe navzájem závislé. Když se do knihy začtete, nejdřív vám vůbec nic nedává smysl a všechno na vás působí zvláštně. Ale je to takový ten dobrý zvláštní pocit, který vás akorát pohání v dalším čtení, protože přeci jenom to působí zajímavě a vy chcete za každou cenu vědět, co se za tím skrývá. A to už se pohybujeme v druhé časové linii a postupně se přelíváme do té třetí, která je ale zanedlouho zase uzavřena, protože už nám odpověděla na dost otázek. Přesto ale čtenář neví úplně všechno, protože autorka si to nejdůležitější šikovně schovala na závěr, který díky tomu velice dobře graduje a vytváří tak pořádný konec. Ten toho na jednu stranu dost vyřeší a díky němu můžeme brát Elixír jako samostatnou knihu, pokud budeme chtít, ale zároveň nechává zajímavě otevřená vrátka pro pokračování. Věřím ale, že toto pokračování spousta čtenářů upřímně uvítá, protože je další události budou opravdu zajímat.

http://data1.whicdn.com/images/87371269/large.jpgAlma Katsu vymyslela v Elixíru opravdu něco velice originálního. Bohužel to ale není zrovna dvakrát to, co by sedlo většině čtenářů. Nemluvím tu o historické stránce příběhu a propletení různých časových linií, nýbrž o atmosféře knihy. Ta je totiž značně skličující a tajemná, a to je něco, co opravdu každému nesedne. Každý máme jiný vkus a některé části příběhu jsou vážně drsné a celá atmosféra tomu moc pozitivismu zrovna nepřidává. Pokud ale máte rádi trochu temnější příběhy a při čtení máte rádi pocit husí kůže, je Elixír potom pro vás to pravé.

Hlavní hrdinka se pravděpodobně nestane vaší oblíbenou hrdinkou, ale rozhodně má něco do sebe. Prožila toho opravdu hodně a poznáváme ji vlastně ještě jakou malou holku, křehkou a zranitelnou dívenku. Najednou se z ní ale stává tahle zvláštní osoba, která je toho schopná udělat hodně a nejsou to často moc hezké věci, a přesto je uvnitř ještě stále ta mladá dívka, která stále doufá, že ji bude někdo upřímně milovat a že ona sama bude nějak moct zapomenout na svou ohavnou minulost. A stále věří, že i po tak dlouhé době, kdy se potuluje po zemi, je schopná se změnit a začít opravdu znovu a jinak.

The Gateau from the Chateau | via TumblrRozhodně knize nemohu vyčíst, že by se dobře nečetla, pokud vám tedy styl příběhu sedne. Protože jinak nemáte vůbec problém se do Elixíru dost slušně začíst a některé pasáže pak číst i se značně otevřenými ústy. Alma Katsu píše trochu odlišně, než s čím se normálně setkáte, tak trochu poeticky ale zároveň ne natolik, aby to zároveň nebylo hodně dějové. A přestože v knize rozhodně nepřevládají svižné dialogy, rozhodně vám ale oči z textu sklouzávat nebudou, protože i takové popisy, které by šly vlastně napsat dost obyčejněji, mají v jejím podání odlišnou a troufám si říct, že i dost magickou atmosféru, kterou pak skvěle přejímá celá kniha. 

Elixír je velice zvláštní kniha, která rozhodně nemusí sednout každému. Není to zrovna jednoduché a odpočinkové čtení. Když ale do čtení s tímto přístupem půjdete a budete připraveni opravdu, ale opravdu na všechno, je tu dost velká šance, že vás kniha naprosto okouzlí. Almě Katsu se totiž povedlo napsat vydařený historický román s tajemnou atmosférou a příběhem, na který rozhodně jen tak nezapomenete. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Knižní klub. 
Knihu si můžete objednat zde

2 komentáře:

  1. Elixír se zrovna chystám číst a jsem na něj hodně zvědavá. Nejsem si totiž jistá, jestli mi úplně sedne, ale zatím jsem do knihy nakoukla a vypadá to, že má autorka skutečně zajímavý styl. Podle tvé rady se připravuji na všechno a jdu číst:)

    OdpovědětVymazat
  2. Mě se Elixír velice líbil.Četla jsem jedním dechem a těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:


Autoři