11. listopadu 2013

"Nepřečtu knihu, pokud má víc jak 350 stran"

Jednou jsem byla takhle na rodinné sešlosti a příbuzní se mě zeptali, co je nového, čili co za knihy zrovna čtu. Tak jsem jim to všem krátce shrnula, a pak jsem se pustila do rozhovoru se setřenkou, bratrancem a jejich otcem a ano, o knihách. Oni jsou totiž asi jediní, se kterými se o nich můžu normálně bavit. Něco jsme si podopuručovali, probrali novinky a co se nám poslední dobou moc líbilo... Jenže pak můj strýc prohlásil, že nikdy nečte knihu, která má víc jak 350 stran, protože to nemá cenu. Pokud si nedokážete představit pohled, který jsem mu věnovala, pomohu si tímto gifkem (možná jsem ještě vyskočila ze židle, přesně si nepamatuju, mám ten moment v mlze...)

http://replygif.net/i/456.gif
Po prvotní prudké reakci jsem na něj jen překvapeně zírala. A sestřenka si ze mě začala dělat legraci: "Víš jak je těžký mu pak nějakou knihu koupit?" Smála se. Jenže mně teda do smíchu moc nebylo. 

Jednoduše jsem se ho tedy zeptala "Proboha proč?!" a dostala jsem takovouhle odpověď: 
"Prostě nemám rád dlouhé knihy, ano, rád si něco přečtu, ale nesmí to být moc dlouhé. Když autor není schopný vtěsnat své myšenky do 350 stran, je to špatný autor a jeho příběh nemá cenu. Bude totiž zbytečně dlouhý a nečtivý." 

Bohužel mi strýc opravdu nelhal, a když jsem je o nějakou dobu později navštívila u nich doma, schválně jsem si pečlivě prohlédla knihovnu: všechny knihy na jeho policích mají opravdu méně jak 350 stran, na druhé straně knihovny jsou ale tetiny knihy a hemží se to tam knihami všech velikostí. (jakmile jsem to uviděla, ohromně se mi ulevilo.)

Řeknu vám jedno, tenhle jeho přístup jsem vážně nepochopila. Ano, některé dlouhé knihy jsou opravdu moc dlouhé a neuškodilo by jim malé proškrtání, ale jsou tu zase knihy, které prostě nejde napsat krátce. A já osobně bych je ani kratší nechtěla, protože bych pak přišla o obrovský zážitek. A ano, občas si vyberu knihu, kterou hodlám začít číst, podle toho, jak je tlustá, čili podle toho jakou mám zrovna zrnáladu, ale nikdy, ale opravdu nikdy bych neudělala to co on. Nikdy bych se nevykašlala na knihu, jenom protože má 351 stran, a ne těch pitomých 350...


Jak to máte vy? :)

23 komentářů:

  1. U mě je to právě naopak. Krátké knihy znamenají, že autor toho nemá tolik co říct, nemá tak velkou fantazii nebo schopnost psát poutavě na víc stránek. Ano, občas si ráda přečtu i tenčí knížky, ale jinak mi přijde, že věci pod 200 stránek většinou nemívají takový... význam. Schopný autor dokáže zabavit i u tisíce stran. Z bichlí, které mi i tak přišli docela krátké uvedu jako příklad Hostitele, Zlodějku knih, Milénium, Měděného jezdce, Tajemství porodní báby, Percy Jackson... Ani třeba Zakletá nebyla špatná.
    Občas trnu, když slyším názory některých lidí. Nechci to číst, je to zbytečné, je to staré, je to nudné, dějepis je zbytečný - už se to stalo, na co to potřebujeme vědět? Zvlášť těžce nesu ty, kteří jsou naprosto lhostejní ke 20.století. To je s prominutím ignoranství.
    Ale to už odbočuju. Řeknu ti, že tvůj strejda absolutně nemá pravdu, a já bych s ním kvůli tomu nemluvila :D, ale pořád je to lepší než se potýkat s lidmi, kteří tvrdí, že čtení je zbytečné a nereálné a BLBOST.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to beru tak, že mi vážně nezáleží na "vzhledu" knihy, dokud mě dokáže bavit, takže může být někdy i přílíš krátká a někdy zase extrémně dlouhá... :D

      Vymazat
  2. Neznášam krátke knihy. U mňa je kniha knihou od 350 strán a vyššie. Musím síce priznať, že keď majú nejaké knihy veľa strán a autor to už umelo naťahuje všemožnými spôsobmi, aby docielil to, že vlastne niečo hrubé napísal, tak to hneď zistím a tej knihe by neuškodilo menej stránok, práve naopak, aspoň by som pri tej knihe nezaspávala a autor by sa nadarmo netrápil nezmyselnými opismi napr. chodníka, cesty, lesa... Takéto predlžovanie diela ma dokáže vytočiť do obrátok a vlastne príbeh o sebe nemá žiadnu výpovednú hodnotu alebo kvalitu, ktorú ja, ako čitateľ, musím v diele mať. No sú aj takí spisovatelia, ktorí sa rozpíšu na 600 stránok a mne to nevadí, priam sa mi to páči, pretože je tam všetko, čo som potrebovala o deji vedieť. Zhrnutie: Určite preferujem viac stránok a rada si také knihy kupujem. Pre mňa je výhra, ak nájdem niečo, čo má zaujímavú anotáciu a má viac ako 500 strán.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, záleží na knize samotné. ;)

      Vymazat
  3. Zajímalo by mě, jak tvůj strýček k tak konkrétnímu číslu přišel. :D Protože přesně 350 stran je dosti specifické, jop. :D
    Jinak já sama si myslím, že něco takového je nesmysl. :) Tlustá kniha nemusí znamenat knihu nekvalitní, což je ale asi všem jasné. Ono podle mě tlustá kniha je pro autora větší výzvou a více v ní ukáže, jak dobrý spisovatel je, protože udržet čtenářovu pozornost po nějakých pět set, šest set stran je určitě těžší než po nějakých tři sta stran. Jasně, některým knihám by neuškodilo trochu proškrtat a zkrátit, ale zavrhovat nějakou knihu kvůli její délce je určitě nerozumné. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to fakt netuším, to se nepochlubil :D ale máš pravdu, je to vážně divné :D

      Vymazat
  4. Pro mě je ideální kniha, která má okolo 500 stran. Není ani moc dlouhá, ani moc krátká. Ale rozhodně se tím neřídím jako tvůj strýc.
    Pokud za to kniha stojí je mi úplně jedno jestli má 500, 700 nebo dokonce i přes 1000 stran. Uznávám, že u některých knih je vysoký počet stran spíš na škodu, ale zase si některé knihy nedokážu představit kratší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na některé vážně tlusté knihy se podívám a řeknu si: wow! tam se toho stane! na to se moc těším! ale záleží na autorovi, že...

      Vymazat
  5. Jedním slovem : NECHÁPU :D. Já miluji tlusté knihy, protože to znamená, že mi vydrží alespoň o těch pár hodinek déle. Když sem si nedávno chtěla koupit V pasti, přišla mi hrozně moc kraťounká (už jen za ty peníze) a tak jsme si ji ještě nekoupila. Takže mám vlastně opačný problém než tvůj strýc.
    Pokud se ale jedná knihy do školy (Studuji Historii), tak naprosto ale zásadně odmítám cokoliv, co nemá Brožovanou vazbu nebo má víc jak 250 stránek :D. Takže očividně záleží na žánru

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Záleží na knize samotné. :) A hlavně, ty silnější knihy vypadí také lépe na poličce, přeci jen si jim potom vejde něco hezkého na hřbet, že? :D

      Vymazat
  6. Já teda naopak preferuju tlustší knihy. Těch 350 už se dá, ale jak je to pod 300, tak to spíš beru jen jako oddechovku, než pořádné čtení (samozřejmě jsou i výjimky). Rozhodně bych tak přišla o spoustu oblíbených knih, kdybych se řídila pravidlem tvého strýce. Když si představím, že bych nikdy nečetla Sarah Waters... to pomyšlení mě děsí :D
    Mimochodem, můj bratr je ohledně čtení naprostý tragéd. V seznamu k maturitě má naprosto skvělé autory jako Tolkiena, Poa, Wildea, Orwella atd. a není schopný přečíst NIC. A já z toho umírám, když si představím, jaké knížky jsme měli my = polovina byla naprosto nudná a nedala se číst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně je to vlastně potom asi jednu, záleží na knize samotné. :)
      Jej, tak to je zlé. A takové dobré knihy!

      Vymazat
  7. Je fajn, že aspoň číta, keď nič iné. I keď má to malé pravidlo 350 strán. Ale číta a pozná čaro kníh. Každý sme iný. Ja osobne si tiež nie veľmi rada volím príliš dlhé knihy, ale zase... prečítala som už i oveľa dlhšie a bola nadšená. Je to vážne len o postoji k danému titulu a odhodlaniu niečo čítať :)

    Freckles - nesúhlasím... taká Aljaška alebo Charlieho malé tajomstvá sú útle knižky, ktoré svetu majú čo dať a dokonca omnoho viac, ako iné tituly, ktorých počet strán dosahuje 500, 600 ba dokonca aj 1000. Ide o schopnosť autora vyjadrovať sa a dať niečo svetu, niečo zo seba, svojich skúseností a pozorovaní. Niekto to zvládne na 200 stranách a donúti človeka plakať, prežívať všetko s hrdinom a niečo si z knihy vziať a niekto ani na 700 stranách z čitateľa nedostane ani štipku emócie a výsledok je: áno, bolo to fajn čítanie, ale na tú 200 stranovú to nemalo. Takže... v tomto smere nesúhlasím :) Samozrejme aj bichľa človeka môže veľa dať, rovnako ako krátka kniha nič. Ale vážne záleží od autora a schopnosti podávať myšlienky, nie od počtu strán.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, schválně jsem si to našla, a jak Aljaška tak Charlie mají přes 200 stran :P A i to je jen "většinou" hranice... Třeba jsem si vzpomněla na Alchymii věčnosti, která má asi 186 stran, a když jsem to četla, přišlo mi to zoufale tenké a autorka to mohla víc rozvést. Na to jsem si vzpomněla, když jsem dávala ten příklad. Ale i to je jen zobecnění :))
      A samozřejmě jsem si od té doby vzpomněla na Malého prince, takže jak vidíš, všude jsou výjimky. Takže bych se opravila - pokud to není dětská kniha nebo kniha spíše zamýšlecí, ale opravdu ta akční, spíš dějová, tak by měla být rozvinutější :) Jinak je to pro mě jen krátký příběh.

      Vymazat
  8. Podľa mňa sú obidva prístupy úplne na hlavu postavené. Krátka či dlhá kniha, to je predsa jedno. Niektorí autori vedia zasiahnuť čitateľa aj s 200 stranovou knihou, niektorí s 500. Dokonca aj niekoľko stranová poviedka dokáže niekedy oveľa viac povedať ako milión stránkové drísty o ničom. Preto naozaj nechápem ani prístup tvojho strýka, ani opačný prístup, podľa ktorého knihy pod 200-300 strán ani nie sú knihy. Sú. Nejde o počet, ale o kvalitu príbehu. Čo napríklad Malý princ, Animal Farm, Kto chytá v žite? To nie sú knihy, lebo majú málo strán a autori nemajú dostatok fantázie? Ale prosím vás, to je nezmysel.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem mu taky přesně řekla! A naprosto souhlasím, záleží na jednotlivé knize a jejím autorovi.

      Vymazat
  9. Já mám přesně opačný problém, když má kniha méně než 250 stran, mám pocit, že nebude tak dobrá. Protože si nestačím ani oblíbit své hrdiny a bude konec, nemám ráda uspěchané knihy. Jsem ráda, když je v knize kromě příběhu i něco k zamyšlení a ano, mám ráda popisy a líčení. Někdy se stane, že i krátká kniha mě ohromí, ale rozhodně dávám přednost pěkně tlustým knihám, které mají alespoň těch 350 stran. Většinou je to také jedním z rozhodujících faktorů ke koupi knihy... Jinak strýce pozdravuj... :-D

    OdpovědětVymazat
  10. Kedysi som mala presne opačný názor. :D Aj keď... asi to nebude inak ani dnes, lebo minule, keď mi prišiel balík s knihami, moja prvá nadšená reakcia bola: "Pozri, aké je to hrubé!" :D A napríklad o takom HP od 3 vyššie sa podľa mňa nedá povedať, že by mu tých priemerných 700 strán uškodilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně neuškodilo! A právě u HP, protože ho naprosto miluju, by mi nevadilo, kdyby byly knihy i třeba o trochu delší... :D

      Vymazat
  11. Tak a ja tvrdím, že všetko pod 200 strán je novelka, a skutočné knihy začínajú nad 400 strán :) Ale moje zdôvodnenie: 200 strán je proste málo zžiť sa s nejakou postavou, dostať sa jej hlboko pod kožu, odhaliť všetky jej pre a proti... Netvrdím, že knihy pod 200 strán sú zlé, len mne nepostačujú (asi preto som musel aj Aljašku aj Charlieho prečítať niekoľkokrát).
    Okrem toho si myslím, že v dnešnej dobe sa tá hranica začne trochu posúvať, lebo strašne veľa kníh začína byť sádzaných ako pre slepcov...
    A ono panuje taká vrava, že kniha má mať 300-350 strán, že to je tak akurát -- čo bola možno kedysi pravda, a keď sa tak zamyslíte, tak veľmi veľa detektíviek spadá práve do tohto rozmedzia. Hmmm...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak potom keď chceme byť presní, nad 200 strán je to román a kniha je potom súhrnný názov pre všetky vydané diela bez ohľadu na počet strán. Aspoň ja takto vnímam rozdiel medzi pojmami kniha, príbeh a žánre. :)

      Vymazat
  12. Pokud vím, tak jsem se nikdy tímhle pravidlem pod 350 stan neřídila (vždycky jsem ráda, když má moje oblíbená kniha - nebo jakákoli dobrá - více stran.) Spíš pak nadávám :D, když to tentokrát je kratší než obvykle, protože jsem ráda, když si knížku můžu užít co nejdéle (pokud to tedy není zbytečně prodlužované). Samozřejmě, když nejsem v náladě, tak se hned nevrhnu na takové bichle jako jsou ty od Ch. Paoliniho, ale řídit se takovýmhle pravidlem, při vybírání další knihy v knihkupectví - to bych odešla s prázdnou :D.

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:


Autoři