18. května 2014

Veletrh za mnou a nové čtivo přede mnou!

Letos jsem se potřetí chystala Svět knihy, ano, již opravdu potřetí. Ale řeknu vám, takhle moc jsem se na něj ještě netěšila. Se svými blogerskými knihomolkami (Vendea, Abyss, Freckles, Bětka, Kath) jsme měly jasný plán: co nejvíce dnů na Veletrhu (nejlépe všechny samozřejmě), objevit a nakoupit hodně knih skvělých knih, navštívit zajímavé události v programu a setkat se s dalšími blogery a knihomoly. A teď bych tu potřebovala takový jistý symbol/obrázek…Ok, našla jse ho, paráda! :) 
Nejdřív malá statistika:
Dnů na Veletrhu: 2/4
Koupené knihy: 12 (4 nové a 8 z antikvariátu)
Dárečky: 1 kniha
Náklad navíc: 1 kniha (předaná výhra v soutěži)
Podepsané knihy: 2 (jedna od autorky a jedna od překladatelky)
Potkané autorky: 2 (úmyslně potkané na besedách, kdo ví, kolik jsem jich ještě potkala někde v chumlu lidí)
Moje postřehy: Potřebuju novou tašku/batůžek, ale takovou, která nebude kožená, abych si na ni mohla dát placky, nějak se mi za ten víkend rozmnožily! 

Antikvariátová nálož

zleva čtyři koupené a Stříbrná jako dáreček od CooBoo


Takže ano, Veletrh byl rozhodně úspěšný, skvělý, parádní, no… zkrátka absolutně skvělý. 

"osobní" muffiny by me
Pro naši skupinku začal v pátek a to velice brzy ráno, teda aspoň pro některé, pro dojíždějící. Já jsem cestou z Hradčanské vyzvedla na Hlaváku Abyss, se kterou jsme se ještě stihly stavit ve dvou Luxorech (nedivte se) a následně jsme se u třetího knihkupectví (u Academie na Václaváku), setkaly ještě s Betkou a Freckles, se kterými jsme pak vyrazily na Holešovice. Tam už na nás čekala Rachel a v blízkém Mekáči Kath. V Mekáči jsme se také na chvilku zastavily, protože se blížil čas oběda a taky protože Kath měla narozeniny a my jí chtěly předat dary (ať se s tím taky tahá někdo jiný, že…:D). Předávání bylo velkolepé, i s „dortíkem“ v podobě čokoládového muffinu by me, i se svíčkou, po jejímž zapálení jsem se, pravda, trochu bála, že spustíme požární hlásič... Všechno ale proběhlo v pořádku, nic nevyhořelo a naše dárečky byly úspěšné. A tak jsme vyrazily směr Výstaviště…

Pátek nebyl tak nabitý akcemi, v pátek jsme si plánovaly celé Výstaviště projít, prozkoumat, co kde mají, pozdravit se známými nakladateli a jejich lidičkami, zkrátka jenom tak courat a nakupovat, a Bětka s Freckles se chystaly na autogramiády Emila Hakla a Jana Němce. A tak jsme to tak i udělaly. 

blogerky a Míša z Joty

Výstaviště jsme prošly několikrát, pozastavovaly jsme se u některých stánků, pozdravily se s CooBoo a s Míšou z YOLI/Euromedia a seznámily se s Míšou z Joty. Hned po příchodu jsme ale vyloženě naběhly do Albatros stánku, protože jsme prostě chtěly vidět První stříbrnou knihu snů a Potrhaná křídla. Křídla jsme našly hned a rozplývaly jsme se nad nimi… Měly jste nás ale vidět a hlavně slyšet u Stříbrné. Za prvé: nemohly jsme ji hned najít, takže pobíhání po přeplněném stánku se slovy „Kde je Stříbrná? Přece tu musí být! Musí!“ nevypadalo asi úplně nejlépe. Za druhé: když už jsme ji našly, ozývalo se na celý stánek „Jééé“ „Ach“ „Páni, ta je nádherná.“, protože opravdu je! A dost lidí se teda po nás otáčelo, no fakt, ale když ona je fakt krááásná! 

Několikrát jsme prošly antikvariát, teda, převážně já s Freckles jsme ho prošly, zato ale velice důkladně a taky jsme si dost knih i odnesly (ano, více jsem si jich odnesla já, přiznávám). Když ony tam byly skvělé knihy a tak nááádherně to tam vonělo, no fakt! Proč se ale sakra ospravedlňuju, vždyť vy to přece chápete! :)

moje milé knihomolky
A to je na tom to nejlepší, což jsem si uvědomila až v sobotu dopoledne. Kdy se vám naskytne příležitost být v obrovském výstavišti obklopení stovkami, tisíci lidí, se kterými výjimečně máte opravdu něco společného a obzvlášť, když je to něco tak nádherného, jako záliba ve čtení a v knihách?! A jakmile jsem si tohle uvědomila, měla jsem ještě lepší pocit z toho, že jsem na Veletrhu, usmívala jsem se na celé kolo a na všechny… a oslavila jsem to koupením další knihy (z antikvariátu, protože se den před tím tatínek zmínil, že se mu Tři kamarádi od Remarqua kdysi strašně líbili a že by si je jednou chtěl přečíst znova, tak jsem mu chtěla udělat radost, a povedlo se).

A ano, sobota! Co se dělo v sobotu…
Katka na své besedě
Hned na desátou jsme vyrazily na besedu s Katkou Petrusovou, na kterou jsem se strašně moc těšila, protože jsem si Katku ohromně oblíbila. Povídání bylo báječné, protože Katka umí skvěle vyprávět a skvěle se poslouchá, a dokonce nám přečetla ukázku z připravované knihy Pekáč buchet (ano, opravdu se takhle bude jmenovat) a rozhodně nás všechny na knihu nalákala, a všichni doufáme, že to bude opravdu obrovský mega průšvih (:D). Katku navštivte na jejích webovkách zde a určitě omrkněte její knihy, vřele doporučuju!  

knihomolové kempují :D

Terka & Terka
Po Kačce nás čekala zase další procházka po Výstavišti, protože nově příchozí se tam samozřejmě chtěli podívat, nakoupit a seznamovat. Prošly jsme to tedy znovu a znovu jsme zakempily u antikvariátu, který jsme znovu s Freckles prošly (já našla ty Tři kamarády). A pak už se blížila první hodina po poledni a to pro nás znamenalo, že se máme přesunout do literárního sálu Albatrosu, protože se blížila beseda s Terkou Janišovou, autorkou Erilianu. 

Tam jsme si poslechli povídání s Terkou a Terkou (Janišovou a Peckovou, šéfredaktorkou CooBoo) o Erilianech, nechali si podepsat knihy a vyrazily na blogerský sraz s CooBoo.
 
přesně takovouhle podepisovací fotku máme s Terkou dva roky starou, ze křtu druhého Erilianu :)

Ten se výjimečně nekonal v malém kumbálku u stánku Albatrosu, protože tam už bychom se všichni blogeři fakt nevešli. Terezka musela zamluvit místo v restauraci v patře Výstaviště, kde jsme si dali dohromady několik stolů, abychom se vešli. Popravdě, neřeknu vám, kdo všechno tam byl, tak moc nás bylo. Ale fotili jsme se, takže jakmile bude hromadná fotka, přiložím. 
 
blogerský sraz s CooBoo

(A mimochodem, už jste slyšeli o našem novém úspěšném spisovateli Michalovi (z CooBoo)? Michal má totiž na svědomí nové díly série Horseland, které přepisoval podle seriálu a opravdu v knize najdete „Napsal Michal...“. A protože měl Michal také narozeniny (shodou okolností ve stejný den jako Kath), vymyslely jsme pro něj dáreček. Jedenáctý díl Horselandu jsme pořídily, opatřily věnováním a jistými poznámkami v knize a Michalovi se vší parádou věnovaly. Nasmály jsme se u toho všichni hodně.) 

Po blogerském srazu s CooBoo jsme si zase šly projít výstaviště a znovu skončily u antikvariátu. Povídaly jsme si, vyfotily jsme se s postavami ze Star Wars, já s Vendeou a s Emily jsme se pak odběhly podívat k Albatrosu na herce z Bambitky a na Tomáše Kluse (vážně jenom podívat „Tak fajn, viděly jsme ho, můžeme jít“) a já si ještě zašla pořídit nové a krásné vydání Deníku Bridget Jonesové. Což mi připomíná hezkou konverzaci na pokladně Albatrosu:

Já: „Dobrý den,“ s úsměvem, samozřejmě.
Pán za pokladnou: „Dobrý den. Á, jedna Bridget, to bude 239,-. Máte hezkou jmenovku.“
Já: „Hm, děkuju.“
Pán za pokladnou: „Před chvílí tu byla Suši a měla podobnou. Máte s ní něco společného?“
Já, s ještě větším úsměvem: „Ano, mám, to je kamarádka a tu jmenovku jsem dělala já.“
Pán za pokladnou: „Tak to je hezké, to ji pozdravujte. A na shledanou.“

A pak už jsme se v dešti vydaly na blogerský slet do Kumbálu, velice pěkného místečka blízko Výstaviště. Místa bylo sice pomálu, ne protože by Kumbál byl až tak malý, ale protože nás prostě bylo tolik. Což ale nakonec vůbec nevadilo, aspoň jsme k sobě měli vážně blízko a mohli jsme se skvěle bavit, což jsme teda fakt udělali a strašně mě mrzí, že jsem musela sice ne až tak brzy (kolem osmé), ale prostě odejít. Ráda bych zůstala déle, ale jízdní řády mi nakloněny bohužel nebyly. Nicméně jsem velice ráda, že jsem měla možnost se seznámit s novými lidmi a skvěle si popovídat, tak doufám, že se zase brzy uvidíme, abychom si to zopakovali, protože společných témat máme opravdu mraky (jinak ale mraky po včerejšku nechci ani vidět, nechtějte vědět, v jakém zmoklém stavu jsem došla domů, ale knihy jsem ubránila, to by přece jinak ani nešlo!). 
 
to muselo být!

Ano, stále mě trochu (hodně) bolí nožky, a dokonce i trochu hlava, ale bylo to prostě parádní. Všem děkuji za krásné dva dny, ráda jsem vás poznala a už teď se těším, až se příště uvidíme. 

 Taky se už teď těším na další ročník Veletrhu, ale dávám si i vyšší cíle, slyšeli jste už o BEA? :D 




9 komentářů:

  1. muffínky moc chutnali :) a prostě všechno bylo absolutně úžasný, asi nemá ani cenu komentovat, všechno už jsem vám řekla a prostě boží super a tak :)

    OdpovědětVymazat
  2. Anooo, prostě úžasnej dvojden! A kdybys pána z albatrosácký pokladny někdy potkala na ulici, tak řekni, že Suši děkuje a taky zdraví! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělý článek! :) Jsem rád, že jsem tě konečně poznal, jen škoda, že jsem musel hned po srazu s CooBoo na vlak :/

    OdpovědětVymazat
  4. Úžasný článek, knihy... :D Bohužel jsem to letos nestihla, ale snad příští rok... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příští rok ti to vyjde, cítím to v kostech! ;) :D

      Vymazat
  5. Úžasný článek! Mrzí mě, že jsem tam nebyla. Doufám, že příští rok se mi to podaří :)

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři