15. srpna 2014

Jak jsem vybírala knihu na tábor

Už sedm let jezdím na letní dětský tábor. Čtyřikrát jsem tam byla jako dítě a letos už po třetí jsem si hrála na vedoucí. Čtrnáct dní je docela dlouhá doba, řeknete si možná, ale věřte mi, že na takovém táboře vám to uteče velice rychle. A člověk opravdu nemá skoro žádný čas na další aktivity než na ty táborové. To jsem si stihla za ty roky ověřit. Přesto si s sebou ale vždycky alespoň jednu rozečtenou knihu beru, protože přeci jenom... člověk nikdy neví.

The fault in our stars A tady právě nastává pro mě ten problém! Jakou knihu si mám vzít s sebou?!
Ono to není tak úplně jednoduché, to vám tedy řeknu. Obzvlášť se mnou, aneb já a moje rozhodnost/nerozhodnost. Skoro celý jeden týden před táborem jsem vybírala, jaká kniha se mnou vlastně pojede!

Mám k tomu své důvody, vážně.
Za 1) nechtěla jsem si brát žádnou velkou bichli: opravdu by mi zabírala strašně moc místa v kufru, byla by to těžká kniha a špatně by se uchovávala ve stanu.
Za 2) nechtěla jsem si brát knihu z knihovny. Přestože bych na ni samozřejmě dávala obrovský pozor, prostě by se mohlo stát, že by se nějak poškodila nebo zašpinila a to jsem nechtěla udělat půjčené knize.
Za 3) nechtěla jsem si brát žádnou knihu do školy z povinné četby. Na takové čtení bych se nedokázala úplně dokonale soustředit, a kdyby se mi ji náhodou povedlo dočíst, určitě bych neměla čas na vypracování a napsání zápisu.
Za 4) nechtěla jsem si brát knihu, kterou jsem ještě nečetla. S minimem času, jaký by se mi na čtení dostal, bych takové čtení musela strašně kouskovat a to se mi nové knize nechtělo udělat, protože taková kniha si zaslouží moji plnou pozornost.
Za 5) z nějakého důvodu se mi nechtělo brát nic v angličtině. (Asi se mi fakt nechtělo neustále někomu vysvětlovat, že vážně čtu něco v cizím jazyce a že tomu vážně rozumím a že "ne, nebudu vám to předčítat/překládat.")

Untitled | via Tumblr
Takže to mi docela dost zkrátilo seznam možností, řekli byste. Ale kdepak! Já jsem stále nevěděla, co si s sebou vezmu! Skoro dva dny jsem kvůli tomu nic nerozečetla, protože jsem nechtěla začít číst něco, co si pak s sebou nebudu brát, a neustále jsem akorát přemýšlela nad tím, jak to tedy udělám.

No, a pak jsem se z ničeho nic prostě rozhodla. Večer před mým odjezdem jsem rozečetla Hvězdy nám nepřály od Johna Greena, které splňovaly všechny mé požadavky a nemohla jsem si vybrat lépe.


Jasně, Hvězdy nejsou úplně ideální táborové čtení, přiznávám, ale mně to nějak nevadilo. Prostě jsem ve vzácných volných chvílích a při hrách, které vyžadovaly, abych dvě hodiny seděla v lese na stanovišti a čekala, až ke mně dorazí oddíl splnit nějaký úkol, četla. A bylo to fajn. Nevadilo mi, že čtu knihu na kusy, nevadilo mi, že jsem ji na táboře nedočetla, nevadilo mi, že se mě lidi ptali, co čtu a o čem že to je. Pro mě to byla nakonec velice ideální volba a jsem vážně velice ráda, že jsem ji učinila. (A jo, konec jsem obrečela, ale to už bylo doma, takže všechno okay. :D) 

P.S. Kdybyste se chtěli pobavit, tady je trochu šílená fotka mého oddílu Bílý tesák. ;)
Kdo mě najde, má bod. :D

Doufám, že jste se taky měli krásně! ;)
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři