6. dubna 2015

Trocha mouky, jablek a naděje | Jablečný koláč naděje - recenze

Už jakou dobu jsem si říkala, že jsem snad nečetla žádnou knihu, která by byla opravdu o přátelství. O takovém přátelství, ze kterého by se nevyklubal žádný milostný vztah, a které by nefungovala na nějakých zvláštních principech. Prostě kniha hlavně o přátelství mezi holkou a klukem. A když už jsem na takovou knihu konečně narazila, málem jsem si ani neuvědomila, že je to konečně to ono, na co jsem tak dlouho čekala. Ostuda!

Jablečný koláč naděje je graficky krásně udělaná kniha, která má rozhodně čím zaujmout. A není to kniha význačně obsáhlá, naopak je vlastně značně útlá, necelých dvě stě stran. Ale i tak nabízí svému čtenáři příjemný čtenářský zážitek, který je mu podáván hned ze dvou úhlů pohledů: od Meg a od Oskara. Meg a Oskar jsou přátelé. Meg a Oskar byli ještě donedávna sousedi, protože Meg vyrazila s rodiči na rok do Austrálie. Meg se ale začala Oskarovi oddalovat a Oskar se spřátelil s Palomou, svojí novou sousedkou. A pak se z Oskara najednou stal zvláštní člověk: spolužáci si ho nevšímali, po škole se o něm rozšířili ošklivé pomluvy a skoro nikdo se s ním nebavil. Ani Paloma, ani Meg. Až jednoho dne Oskar zmizel, a jak to tak vypadá podle jeho opuštěného kola u řeky, dobrovolně opustil svět. Tomu ale Meg za žádnou cenu nechce uvěřit! Sice se s Oskarem odcizili, ale přeci zná svého nejlepšího kamaráda. Ví, jaký je a rozhodně nevěřím oněm pomluvám, které se dozvídá od ostatních spolužáků. Prostě tomu nevěří! Ale co se tedy Oskarovi stalo…?
  
Zjistila jsem, že se můžete mít někde skvěle, přestože se vám hodně stýská po jiném místě, a mně se stýskalo po Irsku. A taky mi opravdu chyběl Oskar, víc, než by vám připadalo možně, že jednomu člověku může chybět jiný, aniž by se mu udělalo z toho špatně nebo byl neustále nešťastný.

Jasně, existuje spousta knih o přátelství a určitě jsem jich už hodně četla, ale člověk si toho tak nějak nevšímá. Obzvlášť, když v příběhu nejde jenom o to přátelství, ale to je tam jako jasná a samozřejmá věc. Stejně jako tady. Meg vzpomíná na důležité okamžiky jejího přátelství s Oskarem a já jsem celou dobu čekala, že se mezi nimi stalo něco romantického, něco, co je tak oddálilo. Ano, na jednu stranu když tomu druhému člověku řeknete, že ho milujete, ale pak si uvědomíte, že ho vlastně nemilujete tak, jak jste si původně mysleli, může to být překážka v přátelství. A i když to tady jako ohromná překážka bude působit, vlastně není. Akorát to ten jejich vztah posunulo k tomu, že je to skutečné přátelství. A to je to, co je na knize ohromně oceňuju. Že mi připomněla, že ne se všemi jde o to dostat ho/jí do postele, ale že existuje skutečné přátelství dokonce i mezi mužem a ženou, čemuž někteří stále nevěří. 

Jablečný koláč naděje je opravdu knižní jednohubka. Přečíst tuhle knížečku zvládnete klidně na jedno posezení, ale určitě se nebude jednat o knihu, na kterou byste hned po založení do knihovny zase rychle zapomněli. A přitom není zas až tak hlubokomyslná, jen je prostě strašně fajn a ohromně milým a nevtíravým způsobem přiměje čtenáře k zamyšlení.

„Nedokážu to snést,“ slyšel jsem, jak říkám potichu, protože jsem si částečně přál, aby to nikdo neslyšel, „nedokážu snést pomyšlení na to, že jsem to byl pravděpodobně já, kdo babičku zabil, přestože mi všichni tvrdili, že to tak není, ale na druhou stranu mě maličko utěšuje, že její poslední chvíle byly oslazené hnědým cukrem, kořením a dokonale upečenými jablky.“

V knize se vyskytují dva pohledy na příběh, ten ze současnosti a ten retrospektivní, díky kterému se vracíme před Megin odjezd do Austrálie a na kterém je postaveno celé budování příběhu. Právě díky pohledům do minulosti se příběh zajímavě vyvine a vygraduje a dostane k povedenému závěru, který rozhodně není nijak uspěchaný, nijak nepokazí celkový dojem z knihy a rozhodně není přeslazený a klišoidní, jak by se dalo očekávat. 

Jablečný koláč naděje je kniha pro čtenáře skoro všech věkových kategorií. Hlavním hrdinům je čtrnáct let, ale určitě by jí na chuť přišli i o něco mladší čtenáři, ale i pro někoho o dost staršího to bude příjemné čtení. Takže pokud máte náladu přečíst si příběh o přátelství, který není tak úplně přímočarý, jak by se mohlo zdát, rozhodně po Jablečném koláči sáhněte. A určitě si k němu nezapomeňte ten jablečný koláč upéct, ohromně se ke čtení bude hodit!

 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství CooBoo! 

Název: Jablečný koláč naděje
Autor: Sarah Moore Fitzgeraldová
Série: -- 
Díl: --
Vydání: 2015
Překlad: Karolina Medková
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 192

2 komentáře:

  1. Tuto knihu bych si moc ráda přečetla :) Doufám, že se mi brzy tato příležitost naskytne a já ji budu moct sama posoudit :) Rozhodně ale děkuji za krásně napsanou recenzi, ráda jsem se dozvěděla tvůj názor :)
    PS: Ale s těmi obrázky koláčů si i udělala ohromnou chuť !!
    http://milujemekihy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Tak po tejto knihe rozhodne siahnem. Veľmi ma zaujalo že tam je rozprávanie z prítomnosti a zároveň retrospektívne. Takýto štýl presne milujem TheBookLady

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:


Autoři