13. září 2015

Jsme děti vody | Strážkyně pramene - recenze

Voda. Čirá tekutina, která dává život a která je všude kolem nás. Látka, kterou denně používáme a nepřemýšlíme nad tím. Vody je dost… ale co když nebude? 

Jsme děti vody a spojencem vody je smrt. Vodu ani smrt od nás nelze oddělit, neboť jsme utvořeni z proměnlivosti vody a z blízkosti smrti. Voda a smrt se vždy vyskytují společně, ve světě i v nás, a jednoho dne voda, která proudí v naší krvi, vyschne.

Noria žije se svými rodiči ve Skandinávii, tedy v tom, co z ní zbylo. Nejenže se před mnoha lety změnilo rozložení kontinentů a Skandinávie válčí, hlavní je ale hrozný nedostatek vody. Distribuci vody má na starosti armáda a ta rodinám rozdává příděly, které ale samozřejmě nestačí. A tak existuje výměnný obchod s vodou a černý trh. Noria se ale nikdy o vodu bát nemusela, což si donedávna vlastně ani neuvědomila. Její rodina uchovává tradiční a staré řemeslo čajových mistrů, které je velice složité a uznávané. A čaj se samozřejmě točí kolem vody… takže když má Noria těsně před mistrovskou zkouškou, aby se i ona mohla stát čajovou mistryní, odhalí jí otec rodinné tajemství: v nedaleké hoře je pramen. Na ten před mnoha lety jejich předci napojili tajné potrubí, které vede do jejich domu, aby se nikdy nemuseli bát o vodu a jejich čaj byl nejlepší široko daleko. S tajným pramenem přichází ale mnoho strachu a zodpovědnosti, protože se musí kontrolovat a nesmí se o něm nikdo dozvědět. Kdyby na něj přišli vojáci, čekal by celou rodinu strašlivý trest, vodní zločiny jsou trestány vůbec nejpřísněji. Jak se má ale zachovat Noria, když nejen rodina její nejlepší kamarádky trpí nedostatkem vody? 

Dystopií už možná máte dost. Tenhle žánr si stejně jako před několika lety upíři zažil svoje období. Já bych o dystopiích mohla povídat hodně, dokonce jsem o nich psala i velkou ročníkovou práci do školy. Přesto po nějaké stále ráda sáhnu. Nejde mi ani tak o samotný příběh, vždycky mě nejvíc zajímaly ony dystopické světy, které v knihách autoři vytvořili. A Emmi Itäranta ho ve Strážkyni pramene vytvořila opravdu zajímavě.

V Noriině budoucnosti se díky přírodním vlivům změnily kontinenty a některé části země byly zaplaveny vodou, mořskou vodou, které je hodně. Nicméně té pitné vody, která je pro člověka k přežití nutná, je poskromnu. Lidé jsou místo v penězích za práci placeni vodou, protože ta má daleko větší hodnotu. (Trochu mi to připomíná film In Time, tam se tím nejdůležitějším stal čas.) A všechno, co lidé používají, je z plastu, ktreý je skutečně všude…U dystopií vždycky přemýšlím, jak moc k ní v naší současné situaci máme blízko, a když se tak zamyslím nad Strážkyní pramene, jedná se podle mě o velice reálnou podobu naší budoucnosti. A jelikož se autorce vykreslení Noriina světa opravdu povedlo a celá situace působila tak živě a tak normální, věřím jí to. A přiznávám, že se i trochu bojím (ještě že se toho nedožiju).

„Svět se změnil,“ pověděla mi. „Většina lidí si myslí, že se změnil sám od sebe a vzal si zpátky všechno to, čehož čas se naplnil. Ale mnoho informací se ztratilo během Temného století a někdo věří, že svět změnili lidé, ať už bezděky, anebo záměrně.“
„Co si myslíš ty?“ zeptala jsem se.
Matka se dlouze odmlčela, a pak řekla: „Myslím si, že bez lidí by svět byl jiný, než je teď.“

Strážkyně pramene je hodně dobře napsaná a hodně dobře přeložená kniha. V první třetině se sice příběh dost hledá a ne a ne se rozjet tím správným směrem, ale jakmile ho najde, je to ono. Zajímavý příběh zasazený do skvěle vykresleného světa a ty myšlenky! Ty myšlenky! Důležitou částí knihy jsou zamyšlení, která nás donutí se nad hodně věcmi pozastavit a popřemýšlet. Nejen nad problémy s vodou, ale také nad přátelstvím, rodinou, dobrem a zlem a společně s Noriou se zamyslíme i sami nad sebou. 

Noria, budoucí čajová mistryně, je vypravěčkou příběhu sama a je naprosto vyhovující. Není to jenom obyčejná dospívající holka, děvčata se čajovými mistryněmi tak často nestávají, a proto to u své zkoušky neměla úplně lehké. Vyprávěcí funkci ale zvládla na výbornou. Zajímavým pohledem nahlížela na svět a na problémy, které se jí připletly do cesty, a bylo velice příjemné následovat její myšlenky. 

„Nekoukej se.“ Varovala mě Sanja, ale já se přesto podívala, a pak jsem si přála, abych to neudělala. To jsme činili běžně – snažili jsme se odvracet pohled od věcí, které se děly, ale nedařilo se nám to, a pak jsme se snažili žít, jako bychom nic neviděli. A ony věci se v nás mezitím zabydlovaly, zavrtávaly se nám pod kůži, do temně rudé dutiny hrudníku, kde nám jejich nepoddajné štěpiny drásaly křehké, zvlhlé srdce.

Celá kniha ale není jenom o hezkých větičkách a o čaji. Strážkyně pramene nabízí hluboký příběh o životě v časech budoucích a ohledání sebe sama. Ano, nejedná se o žádnou akční knihu, ale za to se jedná o knihu, která si své čtenáře dokáže naprosto získat svým jedinečným vyprávěcím stylem. Ten je takový pozvolný a pomalejší, ale dokáže být i pořádně napínavý. Tak napínavý, že budete několik posledních stránek číst se zatajeným dechem a nevěřit vlastním očím. 

Strážkyně pramene není kniha pro všechny. Nemusí vám sednout její pomalejší rozjezd a její časté přemýšlivé pasáže a možná se jí vyhnete hlavně kvůli tomu, že je to zase další dystopie. Ale pokud hledáte knihu, nad kterou se chcete zamyslet a jejímiž myšlenkami se chcete nechat okouzlit, dejte Strážkyni pramene šanci. Za to rozhodně stojí.

Název: Strážkyně pramene
Autor: Emmi Itäranta
Série: --- 
Díl: ---
Vydání: 2014
Překlad: Michal Švec
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 288

6 komentářů:

  1. A já pořád čekám, že mě pro knihu někdo nadchne, a furt se mi to číst nechce. Achjo. Maybe someday...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě mrzí. :/ Ale tak jasný, když se ti to číst nechce, tak to samozřejmě nečti ;)

      Vymazat
  2. Že by další kniha na to-read list? :D Vypadá to zajímavě :)

    Staymind

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda! Snad se bude líbit! ;)

      Vymazat
  3. Ahoj, zvu tě na soutěž na mém blogu http://knihomolkasro.blogspot.cz/2015/09/soutez-o-knihu.html

    OdpovědětVymazat
  4. Jedna z mojich najobľúbenejších kníh :)

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři