6. září 2015

Šílená jízda Životem | To je Život - recenze

Vzpomeňte si na tu nejvíc šílenou knížku, jakou jste kdy četli. Máte? Byla dost šílená? Házel v ní někdo kamenem do davu, postřelil omylem devítiměsíční dítě a odehrávala se tam výstava, jejíž hlavním aktem bylo sledování týpka s pseudonymem Le Machine, jak kadí do sklenice? Pochybuju… Ale přesně takovou knihu teď máte možnost si přečíst, takže pokud jste otevřeni novým a nevídaným čtenářským zážitkům, čtěte prosím dál. 

Aurélie je velice nadaná studentka umění, kterou čeká velký projekt. Ten si má nechat dojít schválit k profesorovi, ale když čeká se spolužáky před jeho kabinetem a poslouchá, jak velkolepé mají plány, rychle si své obyčejné malování rozmyslí a vymyslí něco jiného. Aurélie se rozhodne najít si nejrušnější místo v Paříži a dojít tam vyzbrojená kamerou a kamenem. Hodlá totiž ten kámen hodit do davu, taky na to pečlivě trénovala, a ten jí tak vybere cíl, který bude celý týden studovat a umělecky zpracovávat. Co ji ale při plánování vůbec nenapadlo je to, že by kamenem vlastně mohla někomu ublížit, obzvlášť když trefí devítiměsíčního Herberta (vyslovuje se Herbert, ne Šerbert, jak nemohou Francouzi pochopit), jehož matku to samozřejmě rozčílí. Jak byste se zachovali, kdyby vám někdo trefil dítě kamenem? Svěřili byste ho na týden tomu hroznému člověku jako Herbertova matka? Asi těžko, ale Herbert s Aurélií ten týden nakonec strávil, sice ho málem nepřežil, ale jenom málem! Přísahám! 


„Jsem tak ráda, že mi rozumíte. Byla jsem s tím u doktora a svěřila jsem se mu, že sice nemám přítele, ale hrozně toužím po děcku, a on mi dal tohle. Je to počítačový simulátor batolete. Uvnitř je ten přístroj plný drátků a tak. Dostala jsem ho na týden, abych zjistila, co obnáší péče o malé, a pak se budu smět zasvěceně rozhodnout, jestli si mám nějaké pořídit, nebo ne. Ten doktor doufá, že mě z té touhy vyléčí, nebo ji aspoň na čas odsune.“
„Snad to k něčemu bude. A jak ta věc funguje?“
„Na technickém základě… to hlavně.“
„Technickém?“
„Ano. Právě díky zázrakům techniky to dovede spoustu realistických věcí. Třeba pláče jako dítě uprostřed noci, dožaduje se krmení-“
„Čím to krmíte?“
„Mlékem a taky dětskou výživou.“ V tom si Aurélie uvědomila, že se málem prozradila, a snažila se přehmat napravit. „Je to speciální elektronické počítačové mléko a virtuální výživa. Funguje to hodně na vědeckém základě a já se v těch věcech moc nevyznám.“

Kniha To je Život od Dana Rhodese nesleduje ale pouze Euréliin a Šerbertův týden plný dobrodružství, zaměří se i na zvláštní hledání manžela kamarádky Sylvie a na několik jejích zaměstnání, na turistického průvodce Luciena a japonský pár, který Paříží provází, manžele Papavoinovi, umělce Le Machine a mnoho dalších postav, které se ve vyprávění často střídají. Pokud byste nemohli přijít na souvislost, která by je všechny spojovala, nehledejte ji a prostě mi věřte, že tam skutečně je. Šílená, jako asi všechno spojené s touhle knihou, ale rozhodně tam je. Vypravěčů se tedy střídá několik, a přestože kniha dokáže být značně chaotická, nikdy to není kvůli tomu. Postavy si vyprávěcí žezlo střídají víceméně pravidelně a hned poznáte, o koho se jedná, takže takhle se v příběhu rozhodně neztratíte. 


Což ale neznamená, že se to nestane. Jak už jsem zmínila, jedná se o velice šílenou knihu. Tak šílenou, že jsem se vlastně ještě nerozhodla, jestli je šílená v tom dobrém smyslu, nebo vlastně není.


Objeví se totiž velice různorodé, zajímavé a zvláštní postavy. A v podstatě ani u jedné nebudete vědět, co si o ní vlastně máte myslet. Stejně jako celá kniha jsou zkrátka všichni značně podivní, což ale není vůbec na škodu. Protože je všechno opravdu neobvyklé, bude vás neustále zajímat, co se stane dál a tím pádem nebudete schopni knihu často odkládat. A díky tomu si taky uvědomíte, že Tohle je Život se vlastně vážně dobře čte a že v průběhu čtení nenacházíte záležitosti, které by nějak výrazně vyrušovaly.
Pro Le Machina už byl tenhle aspekt Života rutinou. Až si začínal říkat, proč kolem toho lidé tak nadělají. Jako by to sami neprováděli. Normálně chodil jednou denně a stejný příděl očekával i tentokrát, leč z jakéhosi důvodu trpěl mírou zácpou. Když si přidřepl, bylo zřejmé, že tentokrát to nebude jednoduché.

Na styl téhle knihy si rozhodně musíte zvyknout. Ze začátku, zhruba tak do třetiny, vám bude naprosto všechno připadat extrémně divné a šíleně moc, ale pak si řeknete „a proč ne?“ a nebudete už na všechno nahlížet podezřele, ale budete zvědaví, co všechno se vlastně ještě stane a jak to bude s jednotlivými osobami souviset. Když se takto knize přizpůsobíte, uvědomíte si taky, že se vlastně hodně dobře čte a už nebudete nad těmi šílenostmi jenom kroutit hlavou, ale skutečně se jimi bavit. To je u téhle knížky to hlavní: nebýt konzervativní a zkrátka se nechat překvapit něčím zvláštním. A to se jí rozhodně daří. 

 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství Leda. 
Název: To je Život
Autor: Dan Rhodes
Série: --- 
Díl: ---
Vydání: 2015
Překlad: Jana Jašová
Nakladatelství: Leda
Počet stran: 392 

1 komentář:

  1. Vše je v pohybu, ryby plavou ve vodě, ptáci létají v oblacích, lidi jezdí v autech a létají v letadlech, stejně tak i naše myšlenky jsou v pohybu a myslíme pořád na něco nového. Mnoho lidí jede životem systémem brzda plyn, jako by je pronásledovali policajti. Ten kdo je první vyhrává a získává hodnoty, jenže za jakou cenu?

    Obrazně pozorujete život okolo sebe jenom z rychle jedoucího auta, myslíte jenom na to jak předjíždět ostatní auta, a při předjíždění často riskujete život! Nemáme na nic čas a tak se rychle stravujeme, pomocí ubohých karbanátků v housce, co nám z okénka podá v pytlíku mladý zaměstnanec rychlého občerstvení.

    Pokud by nás z vesmíru pozorovali mimozemští roboti, tak by si mysleli o nás to, že jsme naprogramovaní levní roboti, a zajímali by se logicky o to, jaké máme technické a programové parametry. Jak došlo k tomu, že se z člověka stal levný robot na baterky? Příčinou je naše čisté hezké oblečení a to že žijeme v čistém hezkém morálním prostředí, vzdálili jsme se tak od přirozeného ekologického systému, a začali jsme existovat jako bezcitní a bezcharakterní roboti v robotické kulturní civilizaci.

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři