28. října 2015

Tenhle článek bude o Cody a Meg | I was here - recenze | YOLI

If you are in pain and needing help, the first step is to tell someone. Parents, older siblings, aunts, uncles – find any adult whom you trust: a minister, a school counselor, a doctor, a nurse, a family friend. This is a first step, not a final one.

Troufám si tvrdit, že Gayle Formanovou nemusím českému čtenáři představovat. Její Jestli zůstanu a námi v novém kabátku vydané Zůstaň se mnou je mezi námi už poměrně dlouhou dobu, dočkalo se i velice povedeného filmového zpracování a jedná se o velice oblíbenou knihu (sama jsem ji četla několikrát, stejně tak pokračování Kam jsi odešla, které zanedlouho vyjde). Samozřejmě nesmím opomenout ani sérii Jen jeden den & Jen jeden rok. To je například moje velká srdcová záležitost. Ona je tedy Gayle Formanová celkově moje velká srdcová záležitost. Její styl mi totiž ohromně sednul, líbí se mi témata, jakými se ve svých knihách zabývá, a obdivuju její styl psaní. Je mi ale naprosto jasné, že vůbec nemusí sednout všem, natolik je zvláštní. Naopak si dovedu dost dobře představit, že velká většina čtenářů její knihy úplně nemusí. A to bude bohužel platit obzvlášť u její nejnovější knihy I was here.


I regret to inform you that I have had to take my own life. This decision has been a long time coming, and was mine alone to make. I know it will cause you pain, and for that I am sorry, but please know that I needed to end my own pain. This has nothing to do with you and everything to do with me.
It´s not your fault.
Meg


Meg a Cody byly nejlepší kamarádky, i všichni u nich na střední to věděli a vždycky o nich mluvili automaticky v množném čísle. Po maturitě se Meg vydala na vysokou školu, kam ji Cody měla v dalším roce následovat, nejdřív si potřebovala vydělat. Pak se ale v průběhu roku začaly lehce odcizovat a nějakou dobu spolu vůbec nemluvily, přesto byly Meg a Cody stále nejlepší kamarádky… až jednou Cody a rodiče Meg dostali od Meg email. Email o tom, že právě spáchala sebevraždu a že se mrtvá nachází v motelovém pokoji. A tak Cody zůstala sama. Všechny plány se zhroutily, Meg už není a Cody už pouze uklízí domy cizím lidem. Cody tak zůstala bez své nejlepší kamarádky, bez své lepší polovičky.

I was here není pozitivní kniha. Vypráví ji dívka, které před nedávnem ztratila svoji nejlepší kamarádku a která se se ztrátou nedokáže smířit. A Cody není ideální hlavní hrdinka, je ale ohromně opravdová a normální. Je to prostě holka, která přišla o blízkého člověka a neustále se ptá, proč to vlastně Meg udělala, jaký měla důvod… a hlavně proč Cody, jako její vůbec nejlepší a nejbližší kamarádka, vůbec netušila, že se Meg z nějakého důvodu trápí. Cody ví, že Meg jí nic nevrátí, přesto pátrá po důvodu, co Meg k takovému činu vedlo. A když objeví u Meg v počítači podezřelou poničenou složku, kterou se Meg snažila smazat, něco jí na tom nehraje.

Její pátrání jí zavede k Meginým vysokoškolským známým a hudebníkovi Benovi, se kterým Meg strávila noc a do kterého se zbláznila. Ben ale Megin zájem neopětoval a poslal ji do háje. Byl tohle ten důvod, proč Meg udělala to, co udělala?

I´m not used to company. I´m not sure when that happend. I used to have friends – not good ones, but friends – from school, from town. I used to be at the Garcias all the time. Used to seems far from where I am now.

Mám tendenci říct: nečtěte tuto knihu, pokud nemáte silný žaludek. Ale to úplně není to správné spojení, které by knihu charakterizovalo. Jak už jsem říkala, není to pozitivní kniha a není vůbec jednoduchá. Za přečtení ale stojí.

Gayle ji totiž napsala s takovou grácií a lehkostí, že z ní dělá příjemné čtení (což vlastně zní docela hrozně, ale je to tak). Nejedná se totiž o knihu, která by vás měla uvést do nepříjemného stavu či do deprese. Gayle akorát vypráví příběh, který nemá úplně šťastné téma, nic drastického z toho nedělá.

Obdivuju styl Formanové a záležitosti, které v knize řeší. Nezaměřuje se na to jasné a očividné, ale jde do hloubky, hlavně co se týče pocitů a problémů hlavní hrdinky. Obdivuju, jakou lehkost příběhu svým jedinečným stylem dala. Obdivuju fakt, že přestože je I was here  kniha o sebevraždě a o smrti, je to hlavně kniha o naději a o lásce.

Tento článek najdete také na webu YOLI.

3 komentáře:

  1. Mě se strašně líbila jak kniha, tak film If I stay. To bylo prostě dokonalé pokoukání. Jinak děkuji za tip, určitě si od ní přečtu i tuto knihu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Od G. Formanové jsem ještě nic nečetla, ale ráda bych to napravila. A tahle kniha mě hodně zaujala. Krásná recenze! :)

    OdpovědětVymazat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři