28. října 2015

Tenhle článek bude o Cody a Meg | I was here - recenze | YOLI

If you are in pain and needing help, the first step is to tell someone. Parents, older siblings, aunts, uncles – find any adult whom you trust: a minister, a school counselor, a doctor, a nurse, a family friend. This is a first step, not a final one.

Troufám si tvrdit, že Gayle Formanovou nemusím českému čtenáři představovat. Její Jestli zůstanu a námi v novém kabátku vydané Zůstaň se mnou je mezi námi už poměrně dlouhou dobu, dočkalo se i velice povedeného filmového zpracování a jedná se o velice oblíbenou knihu (sama jsem ji četla několikrát, stejně tak pokračování Kam jsi odešla, které zanedlouho vyjde). Samozřejmě nesmím opomenout ani sérii Jen jeden den & Jen jeden rok. To je například moje velká srdcová záležitost. Ona je tedy Gayle Formanová celkově moje velká srdcová záležitost. Její styl mi totiž ohromně sednul, líbí se mi témata, jakými se ve svých knihách zabývá, a obdivuju její styl psaní. Je mi ale naprosto jasné, že vůbec nemusí sednout všem, natolik je zvláštní. Naopak si dovedu dost dobře představit, že velká většina čtenářů její knihy úplně nemusí. A to bude bohužel platit obzvlášť u její nejnovější knihy I was here.


I regret to inform you that I have had to take my own life. This decision has been a long time coming, and was mine alone to make. I know it will cause you pain, and for that I am sorry, but please know that I needed to end my own pain. This has nothing to do with you and everything to do with me.
It´s not your fault.
Meg


Meg a Cody byly nejlepší kamarádky, i všichni u nich na střední to věděli a vždycky o nich mluvili automaticky v množném čísle. Po maturitě se Meg vydala na vysokou školu, kam ji Cody měla v dalším roce následovat, nejdřív si potřebovala vydělat. Pak se ale v průběhu roku začaly lehce odcizovat a nějakou dobu spolu vůbec nemluvily, přesto byly Meg a Cody stále nejlepší kamarádky… až jednou Cody a rodiče Meg dostali od Meg email. Email o tom, že právě spáchala sebevraždu a že se mrtvá nachází v motelovém pokoji. A tak Cody zůstala sama. Všechny plány se zhroutily, Meg už není a Cody už pouze uklízí domy cizím lidem. Cody tak zůstala bez své nejlepší kamarádky, bez své lepší polovičky.

I was here není pozitivní kniha. Vypráví ji dívka, které před nedávnem ztratila svoji nejlepší kamarádku a která se se ztrátou nedokáže smířit. A Cody není ideální hlavní hrdinka, je ale ohromně opravdová a normální. Je to prostě holka, která přišla o blízkého člověka a neustále se ptá, proč to vlastně Meg udělala, jaký měla důvod… a hlavně proč Cody, jako její vůbec nejlepší a nejbližší kamarádka, vůbec netušila, že se Meg z nějakého důvodu trápí. Cody ví, že Meg jí nic nevrátí, přesto pátrá po důvodu, co Meg k takovému činu vedlo. A když objeví u Meg v počítači podezřelou poničenou složku, kterou se Meg snažila smazat, něco jí na tom nehraje.

Její pátrání jí zavede k Meginým vysokoškolským známým a hudebníkovi Benovi, se kterým Meg strávila noc a do kterého se zbláznila. Ben ale Megin zájem neopětoval a poslal ji do háje. Byl tohle ten důvod, proč Meg udělala to, co udělala?

I´m not used to company. I´m not sure when that happend. I used to have friends – not good ones, but friends – from school, from town. I used to be at the Garcias all the time. Used to seems far from where I am now.

Mám tendenci říct: nečtěte tuto knihu, pokud nemáte silný žaludek. Ale to úplně není to správné spojení, které by knihu charakterizovalo. Jak už jsem říkala, není to pozitivní kniha a není vůbec jednoduchá. Za přečtení ale stojí.

Gayle ji totiž napsala s takovou grácií a lehkostí, že z ní dělá příjemné čtení (což vlastně zní docela hrozně, ale je to tak). Nejedná se totiž o knihu, která by vás měla uvést do nepříjemného stavu či do deprese. Gayle akorát vypráví příběh, který nemá úplně šťastné téma, nic drastického z toho nedělá.

Obdivuju styl Formanové a záležitosti, které v knize řeší. Nezaměřuje se na to jasné a očividné, ale jde do hloubky, hlavně co se týče pocitů a problémů hlavní hrdinky. Obdivuju, jakou lehkost příběhu svým jedinečným stylem dala. Obdivuju fakt, že přestože je I was here  kniha o sebevraždě a o smrti, je to hlavně kniha o naději a o lásce.

Tento článek najdete také na webu YOLI.
17. října 2015

Feng šuej pro moderní život

Máte pocit, že na vás doma všechno tak nějak padá (a teď nemyslím knihy z polic)? Že se doma necítíte úplně nejlíp a že by to chtělo nějakou změnu? Nemusela by to ale být změna radikální, jen nějaká drobnost a hned byste se cítili lépe? Pak je velice pravděpodobné, že se vám bude zamlouvat kniha Stephena Skinnera: Feng šuej pro moderní život.  
 
Teď vás určitě zajímá, co je vlastně to feng šuej… a nebudu vás odkazovat na knihu, ve které byste to našli (a na googlu samozřejmě taky), protože vám to rovnou prozradím. Feng šuej, vítr a voda, je starobylé umění harmonizace. Feng šuej je tok prostorové energie staveb a jeho znalostmi a praktikami si můžeme zlepšit domácí atmosféru. A není pohodová atmosféra to, co všichni chceme?

Měla jsem se znalostmi nabytými z této knihy úplně jiné záměry. Měla jsem se stěhovat a to by bylo na vyzkoušení praktik feng šuej naprosto ideální. Přestože jsem osobně na jednu stranu k podobným věcem skeptická, hodlala jsem vyzkoušet i tzv. očistný rituál a dost jsem se na něj těšila. Zase hodně ráda zkouším nové věci. Nicméně stěhování se nekonalo, prozatím, a tak k žádnému většímu praktikování feng šuej nedošlo.

Každopádně jsem si toho z knihy vzala k srdci dost a hned několik věcí jsem udělala ještě doma u rodičů. A vedlo to k velice příjemnému ulevení a pohodovějšímu naladění domácnosti.

o Snažila jsem se co nejvíc vyvážit v místnostech energie jin a jang. (To se mi ale popravdě u mě v pokoji moc nepovedlo.)
 - V místnosti, ve které se spí, by neměla být žádná elektronická záření. (Já jsem tam s nimi vyrůstala a nikam jinam dát bohužel nejdou.) 
-  Za to jsem si ale nashromáždila velké množství svíček, které přinášejí pozitivní energii.
- S naší dobře osvětlenou a útulnou kuchyní/jídelnou jsem nic dělat nemusela. Ta je pozitivní odjakživa a je to velice příjemné. Na parapetu máme maminky orchideje a moje bylinky, skrz které dovnitř hezky proudí sluníčko.

o Uklidila jsem. A to pořádně.
- Zbavila jsem se velkého množství nepotřebných věcí, které jsem prostě jenom skladovala. (Staré časopisy typu Bravíčko apod., plno papírů ze střední, které akorát zbytečně překážely v šuplíkách, oblečení. To byla velká kapitola a zabrala hned několik dnů. Nakonec to bylo několik pytlů oblečení, bot a tašek, které akorát zabíraly místo ve skříni mojí i u rodičů. Byla jsem s těmi věcmi dost nemilosrdná, ale jakmile jsem to všechno vyhodila, byl to vážně skvělý pocit. Konečně jsem taky do sběrného dvora odnesla několik rozbitých přístrojů, které se nám akorát tak válely na balkoně, z nějakého důvodu jsme tam měli hned tři varné konvice. Nechápu.)

o Pořídila jsem si úložné krabice a košíčky.  
- Dost dlouhou dobu jsem měla pod knihovnou jen tak poházené věci, které jinak neměli svoje místo. Ty věci jsou tam sice stále, ale mají svoji krabici, takže konečně nepůsobí tím neuklizeným dojmem. 
- Několik krabiček jsem vyhranila na důležité dokumenty a účty, které je potřeba uschovat. To bylo chytré rozhodnutí. Až budu příště něco hledat, aspoň se mi to zúžilo na jedno místo.

o Pořídila jsem si vonný pytlíček s levandulí.  
- Ááááááá :)

Principů a pomůcek, které vám mohou pomoci zharmonizovat váš domov, je hned několik. Pokud si přečtete a nastuduje tuto knihu, mnoho velice příjemných si rozhodně osvojíte a určitě se vám budou hodit a líbit. Některé rady mohou být pro někoho úplně samozřejmé, pro někoho to budou milá připomenutí a novinky, které bude chtít vyzkoušet. Feng šuej pro moderní život není ale kniha o úklidu, to jsem vám napsala to, co jsem zatím praktikovala já. Ty další principy, sladění materiálů a předmětů v prostoru a mnoho dalšího, si schovávám na přestěhování. A všechno to najdete v knize Stephena Skinnera, který zde feng šuej velice jednoduše a jasně vysvětlil a ukázal, takže věřím, že po jejím přečtení bude i pro vás velice lákavé si to všechno vyzkoušet. Nemusíte si zrovna zařizovat úplně nový byt, mnoho věcí, které se mohou zdát jako naprosté drobnosti, můžete udělat už ve vašem aktuální domově. (I kdyby to byl zrovna jenom malinký pokoj bůh ví kde.) 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát nakladatelství ANAG.
Knihu si můžete objednat zde.
1. října 2015

Blog už patří do starého železa... :)

Pět let je vážně dlouhá doba, strašně, strašně dlouhá. A stále nemůžu uvěřit, že můj blog už tady mezi námi tak dlouho je a pořád funguje (jakž takž, zase mě znáte). Tenkrát mě vážně ani ve snu nenapadlo, že by mi blogování tak dlouho vydrželo, fakt. Na takovou výdrž u sebe nejsem vůbec zvyklá. A pořád mě to vážně baví, což je ještě více překvapivé! 

Za ty roky mi toho blog dal opravdu dost, nejen takové to moje místečko, které si můžu dělat podle sebe, ale taky spoustu přátel a zajímavých zážitků. A to nemluvím jenom vyloženě o knižních akcí, jako třeba veletrh, křty, srazy a podobně, celkově mi blog tak nějak otevřel dveře do života, který mi vyhovuje a mám velice ráda. A za to mému blogu velice děkuju. Vážím si ho a mám ho vážně ráda. Díky ti!

Taky bych chtěla poděkovat vám, čtenářům, ať už mě znáte celých pět let nebo pět minut, našli jste si sem cestičku a doufám, že se vám tu aspoň trochu líbí a třeba se i vrátíte. A za to vám děkuju. Kdybych ve statistikách neviděla aspoň nějaká čísla, že moje články a recenze někdo vůbec čte, asi bych toho nechala už hodně dávno, takže děkuju za motivaci! ;)

Jelikož jsem z toho celá naměkko a možná dojde i na slzy, protože si hodlám prohlédnout spoustu fotek z knižních akcí a vzpomínat, nebudu už se dál vykecávat. Já si svoje blogové narozeniny oslavím, možná sfouknu i nějakou tu svíčku na dortíku a pro vás taky něco mám. Samozřejmě že knihy! ;)

Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři