29. dubna 2016

Dokáží zůstat pohromadě? | Bez šance - recenze

„Proces, kterým je ukončena existence dítěte, a zároveň je uchováno při životě; se nazývá „rozpojení“. Rozpojování je nyní společností vnímáno jako běžný postup.“

Ve válce známé jako „Válka o vnitrozemí“ šlo o možnost volby: jestli mají rodiče právo rozhodnout se pro potrat, nebo ne. Válka k ničemu nevedla, a tak dospěly obě strany ke kompromisu a byl přijat „Zákon o životě“. Ten říká, že od početí do třinácti let věku potomka je jeho život nedotknutelný, ale mezi třináctým a osmnáctým rokem se rodiče mohou rozhodnout zpětně a poslat dítě na rozpojení. Rozpojení je operace, při které je lidské tělo doslova rozebráno na součástky a následně použito tam, kde je potřeba. Podmínkou tohoto rozpojení je, že život rozpojence není nikdy ukončen, protože jeho části nadále žijí, jen v jiném těle. Dovedete si představit, že byste buď ze zdravotních důvodů nebo třeba jen kosmetických žili s částí těla, která by nebyla vaše? Ve světě stvořeném Nealem Shustermanem v knize Bez šance je něco takového naprosto normální a rozpojování je velice běžné a společností přijímáno a uznáváno. Samozřejmě až na rozpojence, děti, které jsou na rozpojení posláni, ale i mezi nimi jsou výjimky. Tak zvaní desátci jsou od svého narození připravováni na to, že budou jednou rozpojeni, je to jejich životním posláním a cílem. A s přesně takovým přesvědčením vyrůstal Levi, který byl ve své rodině desátkem doslovným, desátým potomkem svých rodičů. Connor v takové rodině nevyrůstal a Risa, která prožila své dětství ve Státním domově už vůbec ne. A přesto jsou jejich osudy v momentě, kdy se všichni tři stanou rozpojenci, svedeny dohromady… Dokáží zůstat pohromadě?

Bez šance je na světě už pěknou řádku let, série začala vycházet dokonce ještě rok před Hunger Games a od té doby si vybudovala pořádnou fanouškovskou základnu. Po tolika letech se konečně dostalo i na české vydání a je skutečně dobře, že se tak konečně stalo. Bez šance je rozhodně klíčovou sérií pro dystopie, potažmo pro celé young adult. Je totiž úžasně děsivá a velice odstrašující.

Bez šance dokáže hned několika věcmi své čtenáře překvapit. Za prvé to bude velice odvážná tematika, která snad nikoho nenechá chladnou, a strhující vývoj událostí. Ono je to prostě drsné a při čtení se budete jenom modlit, aby něco takového nenapadlo v budoucnosti někoho v naší společnosti.

Roland má pocit, jako by měl slabé nohy, když ho vyvedou na denní světlo. Před ním se táhne červený koberec v barvě zaschlé krve. Když mají děti tento děsivý dlážděný chodník přejít, pokaždé ho přeskakují, jako by dotknout se ho přinášelo smůlu. Rolandovi teď nedovolí, aby z něho uhnul.
„Chci kněze,“ namítne Roland. „To se přece dělá, ne? Že lidé dostanou kněze. Chci kněze!“
Poradce ho zlehka vezme za rameno. „Kněz uděluje poslední pomazání,“ řekne. „To je vyhrazeno lidem, kteří umírají. Ty neumíráš – budeš žít dál, jenom jiným způsobem.“

A hlavně vás určitě překvapí styl vyprávění. Řekněme, že Bez šance má tři hlavní postavy, Connora, Risu a Leviho, kteří se ve vyprávění opakovaně střídají. Jenže nejsou jediní, kteří vypráví. Ke slovu se dostane mnoho dalších postav, jejichž vyprávění je pro posunutí v ději nějak důležité a jejichž pohled na věc zkrátka jako čtenář musíte znát. A to je docela nezvyklé, ale rozhodně ne špatné. Na začátku každého střídání se přesně dozvíte, kdo je právě na řadě a cítíte se tak díky tomu jako čtenář velice důležitě, protože víte víc než hlavní trojka.

Když se to vezme kolem a kolem, nemám vlastně knize co vytknout. Zajímavý nápad – ano, šílené a dobré zpracování – ano, povedené postavy – ano, čtivé – ano, napínavé – rozhodně ano. A přesto mám s něčím problém. Něco a vůbec nemůžu přijít co, mi nějak nesedělo, takže z knihy nejsem tak nadšená, jak bych být chtěla. Ale jelikož na to opravdu nemůžu přijít a jedná se o vážně zajímavý čtenářský zážitek, jsem vlastně spokojená. A jenom doufám, že vás kniha vyděsí a znechutí stejně jako mě. Hezké čtení! :)

0 komentářů:

Okomentovat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři