2. září 2016

Je vlastně dobré vědět, jak to mají holky? | recenze

Mollie
Veroničina představa propitého svatého Patrika byla trapná a ubohá. Kolik pitomých večírků ještě potřebuje ta holka za rok udělat? Musela prostě zoufale dávat všem najevo, že je tak šťastná a tak oblíbená a má tolik přátel. Jsou lidi, co mají na práci lepší věci než do sebe obracet prázdné kalorie a předstírat, že si báječně užívají sobotní odpoledne.

Veronika 
Když jsem byla nějakou dobu, vždycky jsem si pak připadala od Mollie a Alex odtržená… Člověk by řekl, že za tu dobu si už mohly zvyknout, že jsme trojka, zbavit se představy, že musím každých pár měsíců dokazovat, jak si to místo u nich zasloužím. 

Alex 
Přece se mu nemůže líbit… Ale možná jo. Jsme s Drewem jenom kamarádi, že jo. Jednou se mu nějaká holka prostě musí začít líbit. Vždycky jsem věděla, e je to jen záležitost času, kdy si pořídí přítelkyni, a já budu muset skončit s předstíráním, že mně tohle mezi námi úplně stačí. Což svým způsobem stačilo. Dokud s nikým nechodil. Ale Veronika? Zrovna Veronika? To bylo tak předvídatelné. 

Určitě znáte Protivní sprostý holky a viděli a četli mnoho dalších příběhů z různých amerických středních škol, díky kterým máte zažitou představu o tamějším dění: dějí se tam hrozné věci. Všichni tak víme, jak to chodí na všech možných plesech a sportovních zápasech a jak vypadá pracovna ředitele či ředitelky. Kniha Jak to mají holky je takový mix Protivných sprostých holek a Sexu ve městě, jen možná ještě víc znepokojující a šokující.

Tři hlavní hrdinky se střídají ve vyprávění. Alex, Mollie a Veronika, každá úplně jiná a každá kouká na svět s úplně jiným nadhledem. A přesto jsou kamarádky. Mají mezi sebou ale několik tajemství… a tajemství a lži dokáží se vztahy pořádně zamávat. A přesně to s vámi udělá i tahle kniha: pořádně s vámi zamává.

Jak to mají holky totiž rozhodně není žádný milý příběh ze střední školy, je to příběh pěkně od rány, stejně jako jeho hlavní hrdinky. Ani jedna nejde pro ostřejší slovo daleko a ani jedna nemá problém s pitím a divokými akcemi. A podle toho pak vypadají následky takových událostí. A vy jakožto čtenáři budete jen pohoršeně sledovat, že se někdo může takhle chovat někdy ve druháku na střední. Autorka, a stejně tak její hrdinky, se s ničím nepáře a u ničeho nedůležitého se zbytečně nezdržuje. Pečlivě si jde po té lince, kterou si na začátku stanovila, a povedeně ji dovádí do konce. Jestli se to bude líbit přímo vám, je ale jiná otázka.

Mám totiž pocit, že spousta čtenářů knihu s velkým zhnusením odloží. Ona tak dokáže působit. Přiznejme si to, hlavní hrdinky jsou pořádné mrchy a v celé knize se v podstatě nic hezkého nestane. Ale přece jenom má kniha něco do sebe. Budete si určitě o dění myslet svoje, ale bude vás bavit. A bude vás určitě zajímat, kam až jsou holky schopné zajít a jak se to vyřeší. A není vlastně přesně tohle cíl knih? Něčím zaujmout, či až pohoršit?

0 komentářů:

Okomentovat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Fotka uživatele My Books - My Loves.
Willinda


Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:

Mluv by Laurie Halse Anderson

Autoři