17. ledna 2017

Devět planet, dvě postavy a jeden proud | Čáry života - recenze

Veronica Rothová napsala další knihu! A svět se na ni celý třese, protože je to přece jenom autorka veleúspěšné Divergence (která stále patří k mým velice oblíbeným sériím)! Tentokrát vytvořila příběh odehrávající se daleko ve vesmíru, mezi devíti planetami a hlavní postavy jsou dvě hned od samého začátku. Prosím, Čáry života jsou tu!

Vítejte na devíti planetách, které jsou propojené proudem, na němž funguje nejen technika, ale který lidem dává různé dary, schopnosti. Každá planeta je něčím významná, na každé se žije úplně jinak, ale každá má své orákulum, kterému se zobrazují vize s budoucností. Orákula jsou proto velice cenná. Akosova matka je orákulem na jedné planetě, všichni si jí váží a obdivují ji, ale pro něj a jeho sourozence Elija a Cisi je to prostě jen jejich matka. Jako jejich matka ale nemůže zasáhnout do útoku nepřátelského národa Šotetů na jejich dům, kteří si přišli pro dvě její děti, následující orákulum a Akose, který je svým osudem propojen s vládnoucím rodem Šotetů. Jako orákulum totiž ví, že některé věci se stát prostě mají…

Mohlo by to být horší, říkala jsem si. Jsi naživu.

Čáry života jsou velice zvláštní knihou. Velice těžko se mi aspoň lehce shrnuje, o čem vlastně je, protože je toho v ní tolik, že to lehce prostě nejde. Není to úplně útlá kniha, takže je dobře, že se toho v ní děje hodně, aby nebyl čas na nudu, ale kvantita zde převyšuje kvalitu. Celé je to moc komplikované, moc zamotané a nesourodé, a jelikož si zde autorka vymyslela opravdu strašná jména, která si u vedlejších postav prostě nezapamatujete, tak i dost zmatené. Najednou dojde k nějakému významnému odhalení, ale vy prostě nevíte, koho se týká. (Do příštího dílu budu ráda, když budu vědět, kdo je Cyra a Akos.)


Hlavním tahounem celé série je rozhodně vztah právě mezi Cyrou a Akosem. A ten se jí popsat povedl… postupné oťukávání, pošťuchování, které vede k hezkému a upřímnému vztahu. Čáry života se snaží být i dost o něčem jiném, ale oni prostě zabírají strašně moc místa. A jsou to jediné scény, které jsou upřímně zábavné. Oni dva jsou jediné dobře propracované postavy, obzvlášť Cyra, která za celou knihu urazí pořádnou cestu, kterou se Rothové povedlo i dobře popsat.

„Těžko říct, co je v životě správné,“ řekla. „Děláme, co můžeme, ale co opravdu potřebujeme, to je slitování.“

Rothová umí napsat dramatickou a akční scénu, těch je tu hned několik, milostné scény jí jdou taky, ale to všechno okolo? To už taková sláva vážně není. A občas jsem se zastavila i nad pár logickými nesrovnalostmi (je vězněn několik dní, ale peníze mu v kapse pořád zůstaly, to je trochu divný?). Ukousla si moc velké sousto. Nápad je to vlastně dobrý, ale snažila se toho tam nacpat tak strašně moc, až to nedrží pohromadě. A je to škoda, protože se to čte docela dobře a nedostanete se do takové fáze, že byste se nudili. Jen by to chtělo méně komplikací a jasnější jména. 

Název: Čáry života
Autor: Veronica Rothová
Série: Čáry života
Díl: první
Vydání: 2017
Překlad: Tomáš Bíla
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 424
Za poskytnutí recenzního ebooku děkuji mnohokrát CooBoo! 

0 komentářů:

Okomentovat

Vaše názory mě vždycky potěší, takže rozhodně v komentování neváhejte. Poprosím vás jen o to, abyste nepoužívali profil Anonymní, ale abyste se raději přihlásili pomocí nějaké účtu, nebo zvolili možnost Název/adresa URL, kde napíšete svoje jméno nebo přezdívku. :)

Pravidelní čtenáři

Používá technologii služby Blogger.

Zasílání novinek na email

Prohledejte blog

Očekávejte recenze:


Autoři